Zpověď Joshe Farra z Paramore: „Zmorfovali jsme v uměle vytvořený produkt major labelu.“

V předvánočním čase zasáhla kapelu Paramore nejtěžší rána za celou její existenci. První větší dohru bude mít incident už pozítří (7. ledna) na stanici MTV, která připravila exkluzivní pořad s názvem „Paramore: The Last Words (Paramore: Poslední slova)“. Díky tomuto zavádějícímu názvu je nutno připomenout, že Paramore nekončí, malou smrt, která je stála velké množství fanoušků, ovšem skupina prodělala.

Vše začalo odchodem zakládajících členů kapely, bubeníka a kytaristy Joshe a Zaca Farrových. Zpočátku se to jevilo jako běžné rozdělení cest několika muzikantů, kterých se i na profesionální úrovni stane několik do roka, poté se však na blogu kytaristy objevil článek s informacemi, které se běžně na veřejnost nedostanou. Celé zástupy fanoušků Paramore se zděsily, když se dozvěděly o pozadí kapely, o kterém předtím neměly často ani tušení. Zpěvačka Hayley Williams se ovšem všechno snažila zamést pod koberec, podobně jako když se v květnu na internetu objevila její nahá fotka. I tentokrát to měl být někdo jako hacker, který se naboural na Farrův osobní blog a článek napsal – Josh Farro i s manželkou se ovšem okamžitě začali bránit a ve videovýpovědi na youtube kytarista potvrdil pravost původu textu.

Toto video však bylo nějakou vyšší mocí z youtube staženo, důvodem měla být nahota a nevhodný sexuální obsah – jak zrovna k tomuto administrátoři přišli, se nikomu zjistit nepodařilo, zastánci Farra ovšem tvrdí, že odvolání na „explicitní pravdomluvnost“ by nejspíš bylo příliš nápadné.

Internet má ovšem vlastnosti nezmara, a když jedno video zakázali, dalších 20 se jich objevilo. Na to už Hayley Williams musela reagovat přímo. Jak bylo naznačeno, tuto výpověď zaznamenala MTV a mimo několika málo spoilerů si ji svět vyslechne až v pátek.Jak to všechno skutečně bylo, si už domyslete sami. Pro úplnost přikládáme celý překlad nekompromisního článku Zaca Farra z 21. prosince, kde uvádí své a bratrovy důvody k odchodu z Paramore:
„Ahoj lidi, nechte mě začít omluvou za všechno, co se událo v sobotu. Měl jsem připravené vlastní vyjádření [o odchodu], ale Hayley vydala jiné bez mého svolení. Nechtěli jsme [následně] vydávat další, dokud se s Hayley nedohodneme na ujednání o odstoupení. Přál bych si, aby se to všechno událo jinak, já se Zacem jsme chtěli být ti, od kterých to uslyšíte. Chci vám teď upřímně říct, jak se tahle kapela vyvíjela ode dne číslo jedna. Nemyslím si, že Hayleyina verze říká celý příběh, nebo alespoň z našeho úhlu pohledu ne a tohle by mělo vysvětlit, proč ve skutečnosti odcházíme.

Zac a já jsme měli na střední garážovou kapelu s úmyslem dělat hudbu jen pro tu lásku k tomu. Potkali jsme na škole Taylora a našeho kamaráda Jasona Clarka a zjistili jsme, že máme stejný hudební vkus. Nabídli jsme jim teda, jestli by se k nám nepřipojili. Byly to jedny z těch nejlepších časů hrát tam s nima u Taylora ve sklepě. Evidentně jsme potřebovali někoho na hlavní zpěv a jednoho dne Zac potkal Hayley. Zeptali jsme se jí, jestli by to nechtěla zkusit, a případně se k nám pak připojit.

Měsíce na to se věci změnily a tahle kapela začala být jenom o Hayley. Měla tenkrát manažera, který kontroloval každý její krok spolu s jejími rodiči. Těm se příliš nezamlouvala idea, že Hayley bude v rockové kapele, tak ji nutili odejít, a že začne sólovou kariéru.

Hayley odešla a začala psát a nahrávat sólo dema, zatímco my čtyři jsme pokračovali bez ní. O pár měsíců později Hayley přišla a zeptala se, jestli může použít písničku „Conspiracy“, kterou jsme předtím napsali všichni spolu. Souhlasili jsme, že to nebude problém. Chvilku na to jsem měl telefon od Hayley, že její manažer vzkazuje, že já a Zac máme možnost vrátit se zpátky ke kapele (kterou jsme sami založili), ale že Taylor a Jason nikoliv, protože podle něj nebyli dost dobří. Hayley přitáhla Jeremyho a našeho prvního rytmického kytaristu Jasona Bynuma jako dva zbylé členy.

O několik týdnů později jsme jeli do LA na předváděčku a byla to naprostá noční můra. Haylin manažer řekl kapele, aby přišla v určitý čas do lobby hotelu a sami se tam s Hayley celé hodiny neukázali. Zjistili jsme, že celé dopoledne bez nás objížděli zástupce nahrávacích společností, což bylo úplně ujeté, když si vezmete, že tohle nemělo být o sólovém umělci, ale o kapele. Kapela přitom stála celou dobu někde v pozadí. Po několika sezeních s Hayley, jejím manažerem a labely, se rozhodli, že Hayley podepíší s Atlantic Records. Nechápali jsme, proč tu smlouvu podepisuje jenom Hayley, když nám tvrdili, že tohle bude kapela, ale byli jsme příliš mladí, abychom si tohle přebrali. Nicméně Zac ani já jsme s jiným vydavatelstvím nic nepodepsali, i když naše část Paramore to rozhodně udělat mohla. Pak už si jenom pamatuju, jak jsme na Hayleyině podpisové párty.

Dalším krokem bylo přenahrát její sólové dema s naší kapelou, aby to znělo přesvědčivěji než se studiovými muzikanty. Mezitím jsme přemýšleli nad jménem kapely. Sepsal jsem seznam s nějakými návrhy, včetně „Paramore“, jména kapely, které jsme chtěli používat v naší staré sestavě s Taylorem a Jasonem Clarkem. Zřejmě jsme se na tom názvu shodli. Vydavatelství dostalo všechna ta předělaná dema a znova se pokusilo vyhodit celou kapelu s tím, že jsme příšerní. Naštěstí jsme Hayley a já napsali pár nových písniček (Hellelujah, Here We Go Again), co se vydavatelství líbily, takže to posloužilo jako páka, aby kapela mohla zůstat. Vydavatelství a management se pak rozhodlo dostat kapelu na nohy jakože přirozenou cestou prostých muzikantů. Dali Hayley na Fueled By Ramen [nezávislé vydavatelství], aniž by někdo věděl, že je vlastně ještě i pod Atlanticem [major label]. Mezitím jsme se pořád sami sebe ptali, jestli jsme ve skutečnosti kapela, ale Hayley trvala na tom, že jo, přestože jsme byli ignorování a obcházeni labelem.

Pak nás poslali do Orlanda, abychom zkoušeli a psali 8 hodin denně na první desku. V půlce toho všeho Jeremy odešel. Všechno nás to docela naštvalo. No dopsali jsme desku, nahradili Jeremyho a vydali se na cestu s Haliným otcem jako naším tour managerem/řidičem 12místné dodávky. Její otec nám ustavičně vyhrožoval, že nás „odřízne od zdroje“, naznačujíc, že jsme jenom najatá pracovní síla a že to Hayley je ta pravá umělkyně, přestože jsme taky byli součástí kapely. Vždycky s námi zacházeli jako s něčím méně důležitým, než je Hayley. Bylo to poznat už z toho, jaké její rodina měla názory na jisté věci.

Jeremy skončil tak, že se k nám zase připojil, a pak jsme jeli 2 a půl roku non-stop turné, s výrazem na tváři, že jsme kapela, co vznikla přirozeně. Ve skutečnosti jsme sice přirozeně začali, ale později jsme zmorfovali v uměle vytvořený produkt major labelu, tápající v mlze Haylina snu.

Než jsme začali nahrávat naši další desku, vykopli jsme Jeremyho pro nedostatek pracovní morálky a účast ve věcech, se kterými jsme já, Zac ani Hayley nesouhlasili. Najednou jsme to byli jenom my tři, kdo nahrával Riot. Jakmile byla deska hotová, potřebovali jsme basáka a druhého kytaristu. Zac a já jsme přesvědčili Hayley, aby vzala zpátky Taylora a ona zase nás, abychom vzali na milost Jeremyho, že se změnil.
Znova jsme se vydali na cesty a dělali turné k naší největší desce. Jak všichni víte, během toho jsme já a Hayley spolu chodili, a pak se zase rozešli. Věci začali jít ke dnu. Hayliny a Jeremyho názory se začaly odlišovat od toho, v co jsme kdysi věřili. Kapela skoro skončila po zrušeném turné po Evropě, ale nějak jsme to ještě ustáli. Tady jsme Zac a já začali vážně zvažovat, že odejdeme.

Když jsme skončili turné k Riot, dali jsme si doma pauzu a začali jsme psát Brand New Eyes. Hayley nám představila texty, které byly opravdu negativní a se kterými jsme nesouhlasili. Například „pravda mě nikdy neosvobodí,“ což jde proti tomu, co říká bible. (Evangelium podle Jana, 8-32: „…a měl by si znát pravdu, a pravda by tě měla osvobodit.“) Přeli jsme se s ní o to, jak její texty nepřísluší tomu, co zastává kapela a co zastáváme my, ale nakonec si prosadila to své. Místo toho, abychom s ní dál bojovali, jsme to radši vzdali a nechali být.

Hayley prohlašovala, že tato deska nás jako kapelu dala znova dohromady a utužila nás, zatímco ve skutečnosti jsme se mnohem víc odcizili. Najednou se kapela rozdělila na dvě skupinky. Být na turné bylo čím dál náročnější, protože jsme se jednoduše nemohli na ničem shodnout. Přátelství, které kdysi drželo naši kapelu, bylo pryč. Ámos 3-3 se ptá, jestli „můžou jít dva lidé spolu, aniž by se shodli na směru.“ K tomu všemu čím jsme jako kapela procházeli, si u nás dvou svou daň vybralo i cestování. Odešli jsme z domu mladí a nezažili jsme pubertu v tom pravém slova smyslu. Taky naše rodina musela cosi obětovat. Zvl᚝ si pamatuju chvíle, kdy naši rodiče propadali v pláč, když jsme odjížděli. Lámalo mi to srdce. Dívat se, jak vaši sourozenci rychle rostou, zatímco vy s nimi nejste, taky nebylo jednoduché.

Po tom všem jsme si sedli a spolu se Zacem jsme se rozhodli, že je čas opustit kapelu. Opravdu věříme, že má s námi Bůh jiné úmysly, a že to s námi myslí dobře. Záměrem tohoto prohlášení nebylo snížit nebo znevážit zbytek kapely, ale objasnit naše rozhodnutí odejít a konečně vám říct pravdu. Stále doufáme, že se najde nějaká přátelská cesta, jak taktně ke zbytku kapely včetně Hayley opustit Paramore.

Chceme vám všem poděkovat za vaši lásku a podporu za posledních 7 let. Byla to čest tvořit a hrát pro vás hudbu. Pokud je hudba to, co po nás Bůh bude chtít v budoucnu, doufáme, že všichni u toho budete s námi.

Všechna sláva Bohu,
Josh a Zac“