Underoath – Define The Great Line

Když v roce 2004 vyšlo album „They’re Only Chasing Safety“, strhla se kolem Underoath hotová mela. Deska sklidila velký úspěch jak u fanoušků, tak u kritiků, zaznamenala velmi slušnou prodejnost a kapelu vynesla mezi nejúspěšnější světové post-hardcore/screamo uskupení. Underoath tehdy dokázali, že i hudební styl, který média tolik nepodporují, se dá hrát pro poměrně široké masy lidí. Po dvou letech je tu deska nová, v mnoha směrech rozdílná, ale přesto se snažící navázat na úspěch předešlé.

Album začíná pěkně zostra, konkrétně songem In Regards To Myself. Po krátkém úvodním samplu se ozve hlavní kytarový riff, klasicky potichu. Zesiluji tedy přehrávač, i když vím naprosto přesně, co bude následovat. Po pár sekundách se podle očekávání rozjede i zbytek kapely, ale to je tak jediné, co se dá předem odhadnout. Už tak vcelku komplikovaná melodie je totiž plná zvratů a musel jsem si ji poslechnout několikrát za sebou, než jsem do ní pronikl. Hardcoreový řev se střídá s emotivním vokálem, agresivní bicí skvěle doplňují brutální kytarové riffy…

„Define The Great Line“ poměrně dost přitvrdilo, naštěstí ale ne na úkor melodií. Ty už sice nejsou tak výrazně jako na desce předešlé, zato jsou mnohem propracovanější, zdaleka ne tak předvídatelné a obsahují spousty různých motivů. Celkově album působí mnohem vyzrálejším dojmem. Instrumentální výkony jsou prostě dokonalé, souhra obou kytar nemá chybu, bicí jsou nápadité, basa se stará převážně o rytmus, občasné užití elektroniky pak album dovádí ještě o něco výš. I řev zní daleko lépe, už není tak monotónní a užívá různé polohy. Charakteristické doplňování vokálem samozřejmě zůstalo. Je ale docela škoda, že zpívaných částí není víc, přitom některé pasáže alba pro to jsou přímo stvořené.

Složení desky je poměrně pestré. Na své si přijdou vyznavači velmi ostrých songů (Everyone Looks So Good From Here, In Regards To Myself), ale i písní, které se více podobají těm na předchozí desce (A Moment Suspended In Time, There Could Be Nothing After This, You’re Ever So Inviting). Toto rozdělení však může být značně zavádějící, žádná skladba totiž není takto plochá, skoro každá obsahuje nějaké výrazné zvraty, různé změny tempa a skvěle zrealizované nápady. Důkazem může být první singl Writing On The Walls. Píseň začíná uvzdychaným zpěvem, kytarou a elektronikou, pak kapela rozjede své klasické screamo, ve kterém vystřídá několik zcela odlišných pasáží. Uprostřed song začne nenápadně zvolňovat, přejde v působivé prolínání kytar a pak zastaví téměř úplně, ale to jen na chvíli, aby se mohl stylově rozloučit – řevem a hardcoreovým riffem. Některé skladby se však od zbytku odlišují přece jen trochu víc. Například v Casting Such A Thin Shadow a jejím téměř čtyřminutovém instrumentálním intru kapela předvede, že umí zahrát i klidnější melodie. Největším vybočením z desky je ale skladba Salmarnir, tvořená jen elektronikou a rusky recitovaným textem. Což o to, neotřelá myšlenka, píseň působí zvláštně mystickým dojmem, ovšem za celkového počtu 11 skladeb na desce bych namísto ní radši slyšel něco „víc hudebního“.

„Define The Great Line“ je album temné, plné agresivních riffů, řevu, ale i klidnějších pasáží a emotivního zpěvu, plné odlišných melodií a nápadů… Musím se přiznat, že tohle jsem od Underoath rozhodně nečekal, zvl᚝ když se mi „They’re Only Chasing Safety“ nelíbilo. Nové album si mě získalo a ač jsem na to nejdřív ani nepomýšlel, nakonec musím hodnotit devítkou.

Underoath – Define The Great Line

Hodnocení: 9/10

Label: Tooth And Nail / Solid State
Vyšlo: 20.6.2006

Tracklist:

01. In Regards To Myself
02. A Moment Suspended In Time
03. There Could Be Nothing After This
04. You’re Ever So Inviting
05. Salmarnir
06. Returning Empty Handed
07. Casting Such A Thin Shadow
08. Moving For The Sake Of Motion
09. Writing On The Walls
10. Everyone Looks So Good From Here
11. To Whom It May Concern