The Used ji nejsou na pici a to jim sedí
Když v září roku 2004 vydali The Used desku „In Love and Death,“ byli Fall Out Boy jen parta kluků z Chicaga, My Chemical Romance právě řešili nadváhu svého frontmana a Panic! at the Disco stále ještě hráli jen písničky Blink-182. Věci se mění.
Teď se The Used připravují na vydání svojí další desky (vyjít by měla začátkem příštího roku) a už si nemyslí, že jsou na pici emo/warped/myspace/a bůh ví co ještě scény. A to jim taky naprosto vyhovuje. „Fakt dnešní scéně nerozumím,“ směje se basák Jeph Howard. „Víte, miluju My Chemical Romance, hodně jsme s nima koncertovali, takže je mám rád a fakt se na jejich novou desku těším. Ale myslím, že nikdo z nás není fanouškem těch dalších kapel. Se vším respektem k nim. Osobně se mi jejich hudba vůbec nelíbí.“
„Myslím to tak, že jsme hodně dlouho byli na dobré pozici na scéně,“ vysvětluje. „V rádiu nás hráli mnohem víc než kapely našich přátel, což nebylo moc fajn, protože oni nedostávaly to, co by si zasloužili. Ale nikdy nevíte, co se stane. A já opravdu netuím, jak si povede naše nová deska. Ale pokud se jí tolik neprodá, já s tím problém mít nebudu.“
Debutové, eponymní, desky kapely se prodalo více než 770 tisíc kusů a tak byla očekávání jejího následníka „In Love and Death“ možná příliš velká. A ikdyž se jej prodalo prakticky stejně, jako debutového alba, mnohým se to zdálo málo a byli zklamáni. A tak když začali The Used v červnu v Los Angeles pracovat na nové desce s producentem Johnem Feldmannem, který pracoval i předchozích albech kapely, rozhodli se útočit z pozice těch slabích. A tato pozice, kdy s nimi nikdo moc nepočítá, jim podle Feldmanna vyhovuje a mohou tak natočit desku, jakou vždy natočit chtěli. Výsledkem je asi 30 písniček.
„Je fakt těžký popsat nový písničky, ale lapou moc pěkně. Rozhodně budete vědět, co to je rock,“ říká Howard. „Kytary Quinna jsou ílený a brilantní. A vokály jsou ty nejúžasnější, jaký kdy Bert nazpíval. Každej, kdo miluje jeho hlas, jej bude zboňovat ještě víc, a, samozřejmě, kdo ho nenáviděl, ho bude ještě víc nenávidět.“
Kapela se nedávno musela také potýkat s internetovými fámami o konci kapely, smrti Berta McCrackena (který měl zemřít na předávkování)… „Okolo nás bylo uděláno strašně moc povyku a tak jsme se rozhodli strčit naše hlavy dolů a všechny energii vrhnout do desky,“ říká Howard. „A je to to nejlepší, co jsme mohli udělat. Když nás lidi nesnáší, fajn. My budeme pořád dělat to, co milujeme. Jediný na čem záleí je to, že jsme astní.