The Starting Line – Direction

Když před nedávnem přišla v redakci řeč na stav současné pop-punkové scény, v podstatě jsme se shodli na tom, že tento styl pomalu ale jistě vymírá. Zatímco před pár lety nebyla nouze o kvalitní desky, dnes je to spíše vzácnost na nějakou takovou narazit. Většina tehdejších hvězd už dávno čeří jiné hudební vody, spousta kapel se hromadně rozpadá, popřípadě opět slučuje a pokouší o comeback ve velkém stylu, který v absolutní většině případů dopadá katastrofálně. Přesto se ale i dnes dají najít kapely, které dokazují, že hranice pop-punku ještě nejsou zcela vyčerpané.

Jednou z výše jmenovaných jsou právě pensylvánští mladíci The Starting Line, vydávající svůj teprve třetí počin – „Direction“. Debut „Say It Like You Mean It“ vsázel na jistou jednoduchost a silné melodie, druhé album „Based On A True Story“ už ale bylo o něčem jiném. Kapela na něm dokázala, že rozhodně nechce přešlapovat na místě a rozhodla se trochu zaexperimentovat a ukázat tak svou dospělejší tvář. Ačkoli byl výsledek podle mého soudu velmi dobrý, ne všichni fanoušci byli změnou nadšeni. Právě ti by ale měli nyní zbystřit, „Direction“ je totiž tak trochu návratem ke kořenům, lépe řečeno jakousi fúzí obou předcházejících desek.

Kdybych měl album charakterizovat jedním slovem, bylo by to právě heslo „pop-punk“, přestože hudba sama má stejně tak blízko k pop-punku jako ke kytarovému pop-rocku. Je to ale především atmosféra, která ve mě evokuje bezstarostnost a pohodu, která čišela z desek před pár lety a která je dnes docela vzácná. Stejně tak jako tehdy i teď ji z „Direction“ hltám a pořád nemám dost. Největší podíl na tom mají melodie, které jsou nápadité a chytlavé a navíc skvěle naservírované Kennyho charakteristickým vokálem.

Možná jste z předchozích odstavců nabyli dojmu, že něco takového jste už zaručeně museli slyšet. Samozřejmě, že album není vykrádáním minulosti, to by si asi moc lidí nepustilo, zvl᚝ když doba přece jen trochu pokročila. Naopak jsou písně veskrze originální a hýří nejrůznějšími nápady, a už se jedná o povedené kytarové vyhrávky, občasné zapojení kláves či už jednou zmiňované melodie.

The Starting Line jsou zpátky, a to v plné síle. Na „Direction“ dokazují, že mají stále co říct a jsou schopni vymyslet originální písně, u kterých si každých 30 sekund v duchu neříkáte, že jste je už někde slyšeli. Ačkoli jsem měl nejdříve z alba spíše smíšené pocity, po pár poslechnutích se z něj vyklubala skvělá deska pro intenzivní poslech, stejně tak jako podkreslení pro pohodový pokec s kamarády.

The Starting Line – Direction

Hodnocení: 8/10

Vyšlo: 31.7.2007
Label: Virgin Records

Tracklist:

01. Direction
02. 21
03. Are You Alone
04. Island
05. Hurry
06. Something Left To Give
07. Birds
08. Way With Words
09. I Could Be Wrong
10. Somebody’s Gonna Miss Us
11. Need To Love
12. What You Want