River Jordan – Call The Summer

Pomyslné trosky uskupení The Airbags daly již více jak před třemi lety prostor vzniknout formaci River Jordan. Pomiňme fakt, nakolik to byl krok jiným směrem či chuť vytvářet muziku odlišným způsobem. „Call The Summer“, druhé dlouhohrající album River Jordan, má ale k soundu snad ještě nezapomenutých „Airbagů“ daleko blíže než debutové „Fighting The Daemons Within“.

Nová deska reprezentuje svěží a romantičtější stránku skladatelského umu kapely, pečlivě roztříděné dávky melancholie často zamrazí a objevování kůstek veskrze neohraných melodií je možno zakusit velmi často. The Airbags, kteří ve své době vždy ztělesňovali živou hudební formaci, plovoucí na indie pop-punkové vlně a z jejich práce vyzařovala energie na první poslech, tady buší silnější a silnější vzpomínkou z každého tónu. Nutno připomenout, že debutová deska možná nedostála úplně nejpozitivnějších kritik díky zlehka jinému – temnějšímu – stylu, který se kapela okolo frontmana Michala Škrabáka snažila produkovat. Desítka nových skladeb představuje pomyslný malý návrat v hudebním přesvědčení pánů z hlavního města republiky.

Dělám to obecně nerad, ale v tomto případě se to přímo samo nabízí a proto mi to vnitřní kolaps jaksi nezpůsobuje – deska má jednoznačný bod „úžasu“ – ojedinělým zážitkem se pro mě stala akustická Underwater Poetry, umístěná přesně v prostředku alba. Nevím, nakolik to byl produkční záměr, ale „Jordani“ trefili s tímhle nápadem do černého. Odpočinková skladba, která má v jedné řadě nabídnout oddech a regeneraci ušního aparátu pro druhou půlku alba, zároveň posluchače popravuje (v pozitivním slova smyslu) svým dobře napsaným textem.

Jinak ale těžko naleznete vyloženou rádiovku (Hideout – skladba, která má již svůj oficiální videoklip, je pro mě osobně spíše jedním z mála slabých míst alba). Celé je to ale koncepčně tak srostlé, že tuhle skutečnost prostě pominete. S deskou se člověk sžívá překvapivě velmi rychle.

Profesionální sound – touha zbořit barikádu toho, že River Jordan jsou stále pouze tuzemsky známou kapelou, touha vymáčknout z dnešní scény něco víc. A daří se. Nepoblázněte se z číselného hodnocení, přispělo k tomu jednoznačně to, že takhle vyváženou desku jsem (velký pardon za předsudky) skutečně nečekal. U mě za osm.

Hodnocení: 8/10

Tracklist:

01. Hideout
02. Last Getaway
03. Silhouette
04. The Leaving
05. Underwater Poetry
06. Season Opens
07. The Return
08. Hit And Run
09. D.A.W.N.
10. Hear The Bells