Pro Patricka Stumpa z Fall Out Boy zůstane hudba asi jen koníčkem

Když se dnes rozpadne úspěšná kapela, velmi brzo její členové zjistí, že vystoupit z rozjetého vlaku znamená minimálně spoustu pohmožděnin. Hudební byznys je dnes nekompromisní víc než jindy a kapely počítají každého jednotlivého fanouška.

Po komerčním, kritickém i fanoušky zavrhnutém albu „Folie à Deux“ (2008) začali přemýšlet o své budoucnosti i Fall Out Boy. Pete Wentz si vedle DJingu otevřel vlastní klub, Joe Trohman s Andym Hurleym to zkusili s novými kapelami. Nejradikálněji nabytou svobodu pojal kytarista a zpěvák Patrick Stump. Jeho vizuální změna šokovala. Drasticky zhubl, nechal si nastřelit vlasy a navždy zahodil svou kamioňáckou hučku i s brýlemi. Šok číslo 2 nastal, když představil svou debutovou sólovou desku.

Album „Soul Punk“ i přes obrovskou snahu Patricka Stumpa nedopadlo jako něco, co by ho dokázalo uživit. Síly Stumpovi došly začátkem tohoto roku. Svou zpověď uvedl na osobním blogu velice výřečně a v plném kontextu.

Přiznává například, že: „Poslední album Fall Out Boy, ‚Folie A Deux‘, bylo to nejvíce kritiky sešlapaným a veřejností nejnenáviděnějším (bylo také naším nejhůře prodávaným albem v historii spolupráce s major labelem, i když přihlédneme k nevlídným ekonomickým změnám v hudebním průmyslu). Tím nechci říct, že by deska neměla své fanoušky, jenom jsem nikdy v rámci své profesionální kariéry nebyl tak blízko k vypískání, jako když došlo na hraní nových písniček. Turné k Folie bylo jako vystupovat s posledním číslem ve vaudevillu. Tahle zkušenost sebrala kapele vítr z plachet. Přestala to být zábava.“

Dále popisuje kolik úsilí ho stálo setrvat v branži, což se nakonec rozhodl vzdát: „Pravdou je, že už nikdy nebudu tím klukem z ‚Take This To Your Grave‘. Strašně mě mrzí, že jím být nemůžu – skutečně ano (ironie a sarkasmus stranou). Nesnáším ten pocit, když se ráno probudím s vědomím, že jsem zklamáním pro takovou spoustu lidí. Přemýšlím, že se vrátím do školy a naučím se tradičnímu obchodu. Docela mě láká říct, že už nikdy nebudu hrát/koncertovat/nahrávat, ale řekl bych, že to je jenom nashromážděný pesimismus, co teď mluví skrze mě (myslím, že mě dokážete omluvit – konečně jsem přece jenom ten kluk z emo kapely).
Dal jsem dohromady nějakou práci. Vydělával jsem si jako profesionální nájemný skladatel/producent a dokonce jsem si tu a tam někde zahrál. Nemám teď v úmyslu (a očividně je ten pocit reciproční) vystupovat v blízké budoucnosti jako muzikant někde na veřejnosti, až to přijde, tak to přijde. Uvažoval jsem nad tím, zda vydat nedokončeného nástupce ‚Soul Punku‘. Uvidíme, jak to nakonec bude. S Fall Out Boy jsme se zatím nikam nehnuli.“

Tento týden ovšem Patrick Stump napsal nový blog. Ten sice nestál na nijak závratných informacích, ale vnesl do jeho budoucí kariéry zase maličko světla. Stump ujišťuje, že nešlo o žádné přechodné vypětí sil, a že všechno skutečně pokračuje, jak uvedl dříve. Poznamenal ale, že by nerad, aby jeho původní příspěvek lidé zbytečně dezintepretovali. Připomněl, že sice neví, kdy bude pokračovat, ale že s hudbou určitě neskončil.

„Nejsem deprimovaný. Jsem dojatý tou podporou, kterou jsem dostal jako odpověď na svůj blog. Nemějte strach. Mám se skvěle. Pracuju dál s jinými muzikanty. Soustředím se na to být spíše spoluautorem než producentem. Nejlepší na tom je, když nasměrujete druhého k tomu, aby napsal skvělou skladbu. Je to nesmírně naplňující, když vidíte, jak se ostatní dokáží inspirovat.“

Mezi nejzajímavější kolaborace Patricka Stumpa z poslední doby patří působení na připravovaném albu Yellowcard.