Poprvé Tomáe Hennela z Criminal Colection
Zpěváka a bubeníka Tomáše Hennela z moravských Criminal Colection jsme ulovili, aby nám popovídal o svých prvních hudebních krůčcích.
Můj první… nástroj
Když se zamyslím, tak můj první nástroj byla v první třídě zobcová flétna. Bylo to do nějakého krouku na základní škole a vůbec mě to nebavilo. Jinak první nástroj, jako bicí jsem si vybrečel v 8. třídě. Hrával jsem s klukama vařekama na krabice a už mě to nebavilo, tak mi naši půjčili nějaké staré, po domášku udělané bicí. Vypadalo to spíš jako lítací talíře a já měl z toho radost. Dal jsem si je do naší nynější zkušebny, což je u mě doma ve sklepě a jebal jsem do toho každý den. Nejlepší na tom byl zvuk, když jsem hrál v totálně neodzvučněném sklepě, krásně se to odráelo a naši z toho byli na práky.
Moje první… skupina
Moje první skupina byla na základní škole. S kamarádem jsem se domluvil, že budeme hrát na kytary a zpívat písničky od Katapultu a Olympiců. Učili jsme se akordy ze zpěvníku a docela nám to šlo. Asi o měsíc později jsme měli náš první a poslední koncert, bylo to na 10. narozeninách mojí kamarádky, kdy já jsem hrál na kytaru a zpíval a kámo hrál na klarinet. Pak jsme se rozpadli a o pár let později si ten samý kámo udělal kapelu se svým bratrancem (Liákem). Potřebovali bubeníka, tak jsem na to vlítnul:))
Moje první… zkušebna
První zkušebna byla na půdě v jenom centru pro mládež. Když jsme tam přišli poprvé, byli jsme z toho totálně udělaní, protože tam byla veškerá výbava. Sedli jsme k nástrojům a já začal mydlit rukama bez paliček do bicích. Fakt sranda. Každý den jsme tam chodili na zkoušky a hráli songy od Ioron Maiden, Judast Priest, Blink 182, Red Hot Chilly Peppers….atd. Vůbec nám to nešlo, každý hrál to svoje ale byli jsme do toho tak zaraní, že nás to vůbec nesralo.
Můj první… koncert
Bylo to na konci roku 2004. Udělali jsme si sami s Liákem a Gabem koncert v čajovně. Pozvali jsme si tam plno kamarádů, nějaké učitelky ze základky a hráli jsme písničky od blink 182, Red Hot Chilly Peppers, Vypsané fixy a tak. Bylo to tam tehdy totálně narvané a já měl strach, že někdo z těch lidí pozná moji skvělou angličtinu s valaským akcentem a odposlouchanými slovy. Radi jsem se držel od mikráku v dostatečné vzálenosti aby zpěv pěkně zanikl s ostatním bordelem, co jsme vydávali. Pamatuju si že jsem měl před začátkem koncertu tak zcvrklé koule za strachu, že jsem vypil asi litr medoviny. Po koncertě mi pak chodily SMSky od kámoů, kteří nám chválili koncert.