Path of No Return ji v úterý v praském Rock Café
védské město Örebro se na hudební mapu zapsalo především tím, že dalo světu dnes již naprosto kultovní nezávislé hudební vydavatelství Burning Heart Records.
To bylo založeno Peterem Ahlqvistem v roce 1993, v době rozkvětu védské hard-coreové a pop-punkové scény. Ahlqvist vycítil obrovský potenciál kapel jako Refused, No Fun At All, Satanic Surfers nebo Millencolin, a pevně věřil, že pomocí chytře a entuziasticky vedeného hudebního vydavatelství po vzoru amerických labelů, jakými byly Epitaph, Revelation nebo Victory, by se úspěch jeho interpretů u domácího publika mohl znásobit a možná i přesáhnout hranice védska nebo expandovat dokonce i mimo Evropu. S nesmírnou obětavostí a pečlivostí tak v průběhu několika let vybudoval v nenápadném městečku v centrálním védsku label, který se stal jedním z nejúspěšnějších evropských nezávislých hudebních vydavatelství v historii.
Už v roce 1996 podepsal první ne-evropskou kapelu, australské Bodyjar, a v průběhu dalších deseti let pak exkluzivně vydal releasy i mnohým dalším za všechny jmenujme např. Samiam, Dropkick Murphys, The Promise Ring, Midtown, Flogging Molly či Boy Sets Fire…svůj neuvěřitelný čich pak Ahlqvist znovu dokázal v roce 1997, kdy začal vydávat kapely tehdy s trochou despektu označované jako garage-punkové konkrétně The Hives, Bombshell Rocks nebo The Peepshows. O tom, jaké postavení si na současné hudební scéně vydobyli The Hives, se není potřeba dlouhosáhle rozepisovat…a totéž se dá říci o dalších podobných akvizicícíh Ahlqvistovy stáje, např.Turbonegro, Randy či The (International) Noise Conspiracy.
Burning Heart se pak na přelomu tisíciletí otevřelo i souborům z nejtvrdího okraje hudebního spektra kapelám koketujícím s technickým post-hardcore či experimentálním metalem. Svá alba tak dostali možnost vydat např. Nine, Division Of Laura Lee, Give Up The Ghost, Hell is For Heroes, Nasum či Parkway Drive…
Do této kategorie patří i čtveřice Path of No Return, která se již toto úterý (18. března) představí živě v pražském Rock Café. Stylově se pohybuje někde na pomezí tzv. „math-core“, screama a technického thrash metalu. Jejich paktu s Burning Heart určitě nenapomohl pouze fakt, že pocházejí přímo z Örebro kapela na svém novém albu „The Absinthe Dreams“ překvapuje zvukovou i aranžérskou vyspělostí a směle se může měřit se soubory typu The Bled, Norma Jean, The Dillinger Escape Plan nebo Underoath.
I v ČR se již delší dobu vyskytují soubory inspirované tvrdšími a zároveň progresivnějšími formami post-hardcore – od Thema 11 přes The.Switch až po Ion At An. Monost zahrát si před Path of No Return tentokrát získali My Funeral ze střední Moravy, kteří svým old-schoolovým screamem zaujali publikum např. na společných koncertech s Anyway či The Airbags.
Path of No Return, My Funeral – úterý 18. 3. od 19:30, Rock Café, Národní 20, Praha 1. Vstup 199 Kč (Ticketpro), 250 Kč (na místě).