Paint It Black se valí na Prahu

Už 16. září se do strahovského Klubu 007 vřítí hard-coreový šinkanzen v podobě americké party Paint It Black se svým doprovodem.

Všichni stárnou. Někteří se pomalu rozmělňují ve stále více a více melodičtějších projektech a onanují nad tím jak konečně prozřeli a přestali být dětmi. Naprostým opakem však je Dan Yemin. Člověk, kterého si ti starší budou pamatovat z legendární newjerseyské kapely Lifetime, která měla naprosto zásadní vliv na formování celé jedné generace punx a tuto zásluhují už nikdo nevezme. Po nich pak přišla éra Kid Dynamite o nichž se dá říci to samé a to přesto, že jejich čas přišel ve chvíli, kdy hc/punk skoro nikoho nezajímal. Jejich entusiasmus poskytuje životodárnou energii a je skvělé vidět chlápky přes třicet let, jak totálně serou na nějaké pseudoproblémy a jenom to rubou, co to jde. Paint It Black jsou dalším přirozeným krokem na cestě, která nikdy nevede zpátky. Dan se tentokráte chopil mikrofonu, obklopil se lidmi, kteří jsou naladěni stejně jako on a výsledek předčil všechna očekávání. Jako by se oba nejsilnější aspekty jeho předešlých kapel spojily v letící projektil. Na poslední desce „New Lexicon“, jež byla nahrána s novým bubeníkem (Jared Shavelson z The Hope Conspiracy), je jejich koncept dotažen k dokonalosti. Geniální melodické nápady Lifetime ruku v ruce s průrazností Kid Dynamite, vše s energií atomové elektrárny a navíc se současným nášlapem, který v sobě mají třeba Have Heart nebo Verse. V podstatě je to pořád melodický hc/punk, ale je zahraný s maximální tvrdostí, které se v tomto stylu dá dosáhnout. Ještě kousek a už to prostě nebude melodický hc/punk. To se ale nikdy nestane, protože právě toto je styl, který mají tihle chlápci v krvi a který milují. Stejně jako starý Black Flag, SSD, Bad Brains, Minor Threat atd. Konkrétně přítomnost bostonského tough elementu je dána nejen geografickou polohou, ale i myšlenkovou spřízněností. Paint It Black tnou svým odkazem pěkně hluboko, slova jsou jako skalpel a je na nich jasně patrné Danovo zaměstnání dětského psychologa. Na pódiu se pak tenhle člověk mění z přemýšlivého a extrémně empatického člověka v totální zvíře o jehož pódiové prezentaci se vyprávějí historky.

O Thrash Talk se v současnosti mluví jako o jedné z nejlepších mladých kapel ze Států a je nutno uznat, že minimálně z nahrávek je patrný obrovský potenciál. Hodně připomínají Ceremony, ale mají v sobě mnohem víc naléhavosti na úkor chaosu a jejich nové LP je opravdu hodně heavy. Zní jako mix Cro-Mags, Ceremony, Hope Conspiracy a Sick of it All. Nasraná, nebezpečná hydra, která nemá slitování s nikým. Vynikající!

Tackleberry hrají parádní klasický old school hardcore s vysoko položeným zpěvem a vůbec se nebojí opřít do melodií. Jak už to pak u německých kapel bývá, silně podporují antifašistické aktivity a kampaň Good Night White Pride.

Paint It Blac, Thrash Talk, Tackleberry – Praha, Klub 007 Strahov, 16.9.2008, 19:30