Nejlepší desky roku 2009 podle iPUNK.cz

Konec roku je opět na spadnutí, což je ta nejlepší doba pro krátké ohlédnutí se za deskami, které vyšly právě v končícím roce. iPUNK.cz vybral několik kousků, které rozhodně stojí za pozornost, a už v dobrém nebo špatném smyslu. Do přehledu jsme rovněž zařadili desky z prosince roku 2008, jak jsme vám loni ve stejném článku slíbili.

Právě teď také začalo hlasování o písničku roku na iPUNK.cz, kterou volíte vy, naši čtenáři. Do závěrečné desítky se dostaly songu, které vydržely všech 10 týdnů v naší hitparádě. Z takových jsme vzali 10 nejúspěšnějších a to tak, aby každá kapela měla pouze jednoho zástupce. Vy tak nyní můžete vybírat až do 3. ledna 2010 právě tu svoji nejoblíbenější písničku. Hlasujte hned teď!

A jaké jsou vaše desky letošního roku? Podělte se s ostatními v diskuzním fóru!

Nejlepší zahraniční deska roku 2009 podle iPUNK.cz

1. místo: Brand New – Daisy
Američané Brand New kdysi začínali s přechytlavými pop-punkovými melodiemi, avšak těmto dnům už několik desek zpátky odzvonilo. Nyní se můžeme s každým dalším počinem těšit na novou dávku silně emotivní (v tom nejpozitivnějším slova smyslu) hudby, jež se neřídí jakýmikoliv hranicemi a jen těžko bychom pro ni hledali vhodnou škatulku. V tomto ohledu nezklamala ani letošní „Daisy“, by k podobnému soudu asi málokdo mohl dojít po několika málo poslechnutích. Podmanivý zpěv frontmana Jesse Laceyho, jímavé texty a to celé zabelené v pestrém obalu. Pro náročnější posluchače by právě „Daisy“ mohlo být ideální volbou.

2. místo: Fall Out Boy – Folie a Deux
Ano, máte pravdu. Je to už více jak rok, kdy se poslední album Fall Out Boy „Folie a Deux“ dostalo ven, ale vzhledem k jeho loňskému pozdnímu vydání se vešla až do tohoto výběru. A to je jen dobře. Opravdu pestře barevná a nápaditá deska nabitá enormním množstvím pěveckých přesmyček se v redakci iPUNK.cz stala i přes nespočet novějších a neméně kvalitních alb pro letošek stříbrnou a jen potvrdila, že jsou Pete Wentz aspol. momentálně jednou z nejlepších kapel ve svém oboru. Tento titul sice může trochu kazit nedávné vydání nemastného neslaného alba největších hitů a oznámení přerušení činnosti, ale to je už úplně jiná kapitola. (recenze)

3. místo: The All-American Rejects – When the World Comes Down
The All-American Rejects měli jistého času skvěle našlápnuto do pozic pop-punkových lídrů. To se sice nestalo, ale jejich desky jsou očekávány a ohlašovány s velkým humbukem. Pop-punk se nicméně pomalu vytratil ze světel ramp a The All-American Rejects s ním. Na svojí třetí desce dokázala ale kapela nabídnout svým fanouškům přesně to, co od ní očekávají. To, že se tento hudební žánr posunul během pár let někam jinam, kapela zatím neřeší. Možná i proto deska trochu zapadla, přesto, u nás se líbí a pop-punkový fanoušek by ji neměl minout. Jen je škoda, že samotná kapela v poslední době více zaujala spíše výbornými covery, než svojí řadovou deskou. (recenze)

4. místo: NOFX – Coaster
NOFX musíte milovat, nebo nemusíte, ale i tak musíte uznat, že si zaslouží respekt. Jejich několik posledních desek sice nevybočuje z řady, ale komu to vadí? Tohle jsou NOFX! A nebo taky druhý pohled: proč bych měl poslouchat kapelu, která se už asi 10 let nevyvíjí? Proč? Protože letos třeba „Coaster“! Tahle deska opravdu překvapila. NOFX jsou pořád NOFX, ale zároveň ukazují, že pořád ještě umějí zaujmout. Těmto pardálům prostě věříte, když zpívají o zákulisí na německém festivalu… Stejně tak jim ale věříte, když zpívají o tom, jak na rakovinu umírá máma. Tohle moc kapela nedokáže, ale NOFX to dokázali a za tuto desku si své umístění zcela zasloužili. Ale i NOFX jsou velkou kapelou, třebaže se tak nechovají. A je dobře, že ani NOFX nejsou nekriticky zbožňováni a jejich díla nejsou přijímána bezvýhradně, o čemž mj. svědčí i naše recenze desky „Coaster“.

5. místo: Poison the Well – The Tropic Rot
Ačkoli se to letos, stejně jako posledních pár let, moderním post-hardcorem jen hemžilo, máloco z takřka nekonečné záplavy stálo za to. Jednou z výjimek budiž právě „The Tropic Rot“ zkušených Poison the Well, kteří už dávno nemají zapotřebí upozorňovat na sebe lacinou elektronikou nebo okázalou tvrdostí. A je to více než znát. Novinka je členitá, pestrá, pomalá i rychlá a především o fous přístupnější než dva roky stará „Versions“, která byla pro část obecenstva přece jen poněkud velkým soustem. I tak jí ale musíte věnovat dostatek času, abyste se naplno vžili do tentokrát obzvláště silných, přitom neokoukaných melodií, podtrhnutých zejména skvělou kytarovou prací s hořkými slidy v čele. Zkrátka, marně byste letos hledali vydařenější post-hardcoreový počin.

Nejlepší deska roku 2009 v Česko-Slovensku podle iPUNK.cz

1. místo: Buildings Fall
„Kdo jiný,“ řeknou si jistě mnozí. Letošní hvězdou domácí československé scény se po právu stali chalani z From Our Hands se svoji debutovou deskou „Buildings Fall“. Mladá formace, jíž je předpovídána zářná budoucnost, svou prvotinou umlčela všechny pochybovače a dokázala, že naděje jsou do ní vkládány právem. Album s vyspělým zvukem, ze kterého nekazí dojem ani anglická výslovnost textů, snáší ta nejpřísnější měřítka. From Our Hands vnesli domácích luhů a hájů nový svěží vítr a letošní klání o album roku vyhráli u redaktorů iPUNK s drtivou převahou. (recenze)

2. místo: River Jordan – Fighting the Demons Within
I když River Jordan nejsou zase takovými nováčky, jak by se snad mohlo zdát, jejich debut „Fighting the Demons Within“ novými nápady a postupy jenom přetéká. Chytře pojatý, neprvoplánový pop-punk, který ani nevsází na kýčovité melodie, ani se nevěnuje klasickým žánrovým klišé, působí mezi četnými tuzemskými partami pivních rebelantů jako z jiné dimenze. Osm pečlivě vypiplaných písní zaujme především tíživou, místy nostalgickou atmosférou a i přes svoji prvotní odtažitost či drobné zvukové nedostatky si vás nakonec bezpečně získá. Kdo ví, možná svítá na lepší časy. Český pop-punk na tom totiž, troufám si říct, ještě nikdy nebyl lépe. (recenze)

3. místo: Pipes and Pints – Until We Die
Dámy a pánové seznamte se, tohle jsou čeští Dropkick Murphys. Že je ještě neznáte? Veliká chyba. Čechoamerická parta Pipes and Pints vletěla bez jakéhokoliv upozornění na naší maličkou scénu a záhy po vydání úvodního EP do nás napálila prostřednictvím debutu „Until Wie Die“ směsici zběsilého punku s folklérem, který u nás zatím jednoduše nemá obdoby. Tahle deska z vás během půlhodinky vyždíme pomocí vražedného tempa veškerou energii a zároveň ponechá zvláštní uklidňující pocit s nádechem historie. O jejím zvolení mezi nejlepší domácí trojku nebyl nejmenší pochyb a Pipes and Pints si mohou připít, svůj nástup zvádli na výbornou.

Největší zklamání roku 2009 podle iPUNK.cz

1. místo: New Found Glory – Not Without a Fight
Ač se vám zařazení nového alba floridské stálice New Found Glory do této kategorie může zdát zvláštní, vězte, že nebylo letos mnoho počinů, které předcházela taková očekávání a možná i proto zpátečka nesoucí odhodlaný název „Not Without a Fight“ rozporuplné reakce vyvolává. Nic na tom nemění ani pečlivá producentská náruč pana Hoppuse. New Found Glory mají na víc, o čemž nás koneckonců přesvědčili nespočetněkrát. Tři roky čekat a těšit se na něco, co vás ve finále donutí sáhnout po jakékoliv starší placce, totiž jednoduše zklamáním je. (recenze)

2. místo: Elliot Minor – Solaris
Loňský eponymní debut vynesl britské Elliot Minor na samotný vrchol tamní hudební scény. Nadaná pětice, jež se může pochlubit hudebním vzděláním z konzervatoří, tehdy zaujala pop-punkem ve stylu nejmladších amerických kapel, k němuž však přidala zajímavou nadstavbu. Jedna píseň vedle druhé se mohly pochlubit melodiemi, za které by se nemusel stydět soundtrack ke kdejakému hollywoodskému filmu. Nemůžeme od podobně mladé skupiny automaticky očekávat pokaždé tu nejvyšší kvalitu, ale nelze se zbavit pocitu, že letošní album „Solaris“ za svým prvorozeným sourozencem přeci jenom zaostalo a sestoupilo o příčku níž, kde se nachází ostatní vrstevníci kapely.

3. místo: Rybičky 48 – Viva la Revolución
Kutnohorské Rybičky 48 si u nás vydobili zvláštní renomé. Náctileté publikum je většinou miluje, u toho staršího však převládají negativní a závistivé názory, což však vzhledem k české povaze není vůbec nic zvláštního. Samotný frontman Kuba Ryba a jeho dva hudební bratři si ale z předsudků evidentně hlavu nedělají, což potvrdila i nová deska „Viva la Revolución“, která je…ehm…zase úplně stejná. Přece jen, poslouchát už zase ty samé melodie, ten samý zpěv a rádoby vtipné, nebo v horším případě vážné, texty není to pravé ořechové a těžko uvěřit tomu, že to stále baví i ono puberácké obecenstvo. I když, možná se tentokrát o větší pozdvižení postarala svým pěveckým/fyzickým fondem neúspěšná Superstar Bára Zemanová. Nebo za to může Michal David? (recenze)

Osobní tipy redaktorů iPUNK.cz

Floček: Enter Shikari – Common Dreads
Něco podobného jako u druhé desky Enter Shikari se mi naposledy stalo před 6 lety, kdy Blink-182 vydali svůj eponym. Ač jsou tyto dvě alba naprosto nesrovnatelná, pro mě osobně mají jednu věc společnou. Dokážu je poslouchat stále dokolečka a pokaždé si na nich najdu něco, co mě dokonale pohltí. Návyková „Common Dreads“ je se svou brutální kombinací elektra, hardcoreu, popu a vůbec všeho, co britská čtyřka našla na svých stolech, i přes prvotní rozčarování jednoznačně moje vyvolená pro rok 2009 a s velkým předstihem rozdrtila všechny ostatní letošní kandidáty, kteří ji ani zdaleka nešlapou na paty.

Hanses: Propagandhi – Supporting Caste
Kanadští veteráni Propagandhi jsou ve světě velkým pojmem. Nevíte proč? Poslechněte si jejich letošní „Supporting Caste“ a hned, jakmile se proberete z hudebního opojení, budete mít také jasno. Technicky náročné, kompozičně členité, přesto plné skoro až hitových melodií a punk-rockové údernosti, která po celou stopហnedovolí se ani pořádně nadechnout. Ne každá kapela zkrátka patří po dvaceti letech účinkování na smetiště. Propagandhi nám místo podobných úvah hází odjištěný granát. Tak se bavte.

Petr Janoch: The New Cities – Lost In City Lights
Tuhle jsem objevil zcela náhodou, doslova. Kapela měla velké štěstí, že si mě získala. Náhodou jsem se k ní dostal a náhodou si vybral písničku, která je asi tou nejagresivnější z celé desky. Ale díky bohu za to. Super chytlavé melodie, moderní sound kombinující rockový přístup a vyváženým poměrem elektronických prvků s velmi jemným indie nádechem. Tohle je fakt zajímavé dílo od kapely, která je mým objevem roku. Nestává se to často, ale díky bohu za to. Málokterá super kapela dokázala vydržet ničit mé ušní bubínky letos tak dlouho, jako právě poměrně neznámí The New Cities s jejich „Lost In City Lights“.

Michal Špaček: Problem – Prečo ži a prečo zomrie
Přestože Problem ze slovenského Martina fungují už spoustu let, poprvé jsem se o nich dozvěděl až letos v souvislosti s jejich chystanou novinkou. Ta předčila veškerá očekávání, protože s dosavadní tvorbou má pouze minimum společného. Svižný punk-rock, sem tam něco hard-core nápadů a do toho celého posazené několikačetné zpěvy a vyřvané vokály, které se vkusným způsobem prolínají a doplňují. K tomu povedený singl Koniec, jenž bych se nebál zařadit mezi nejpovedenější skladby roku 2009 na česko-slovenské scéně. Problem se navíc chystají aktivně koncertovat, takže by určitě nebylo od věci se na ně podívat trošku blíže.

Martin Wipplinger: Green Frog Feet – On the Top of the Bottom
Ne vždy, když chcete slyšet kvalitní punk-rockovou desku, musíte sáhnout po zaoceánském interpretovi. To, že výborná muzika se dělá i u nás na starém kontinentu, svědčí nová placka německých Green Frog Feet „On the Top of the Bottom“. Melodická odpočinková vychytávka, která by si v mnohém nezadala s počiny slavnějších kolegů, je velmi příjemným překvapením letošního roku. Žabáci, kteří mají naši vlast ve velké oblibě, jeli letos šňůru po boku Rybiček 48, spatřit jste je v několika našich městech mohli i v minulosti. „On the Top of the Bottom“ je tou nejlepší pozvánkou na jejich vystoupení.