Na křestu desky Down Town nuda nebyla

O tom, že mladá ledečská kapela Down Town se chystá pokřtít své debutové album, jsme vás informovali. Jak tento nestandardní koncert na nestandardním místě dopadl si můžete přečíst v reportu, který pro iPUNK.cz napsal manažer Rybiček 48 dr. Cerveza:

V pátek šestého října se v Ledči nad Sázavou uskutečnila akce nazvaná Music Help, na níž vystoupily místní kapely Headache, Down Town a Psychohlína, doplněné o hosty, kutnohorské Rybičky 48. Akce se konala v místní sokolovně, která byla projektována patrně jako sklad jeřábů, ani po několika minutovém ostření se mi nepodařilo dohlédnout strop. Zpočátku tento prázdný nenazvučitelný prostor nepůsobil příliš lákavě. Zima, nevlídně, kruhy visící odkudsi z míst, kde se dal tušit strop, jako by symbolizovaly Kainarovy mladé oběšence. Společně se sychravým počasím vskutku ideální kombinace na parádní depku.

Zatímco jsem si v backstage hledal vhodné lano o odpovídající nosnosti, začal se sál povážlivě plnit. To už se sokolovnou mlátil zvuk Headache, první kapely večera. Kluci zahráli svižný HC a dobře navnadili příchozí na další menu večera. Jako druhý chod byly servírovány Rybičky 48. Protože znám songy R48 nazpamě, trošku jsem úpěl, protože zvukař se s mix. pultem rval sice statečně, leč marně. Ten prostor nazvučit zkrátka nešel. V půlce setu se navíc lehkým dýmem odporoučel jakýsi zesilovač zajišující dodávku hluku do odposlechů, prostě ideální podmínky. Každopádně více než 600 návštěvníkům akce, kteří mezitím zaplnili prostor sokolovny, zdálo se, nevadilo nic. Tančili, zpívali, křepčili až do posledního songu, Hip hap hopu, kdy nastoupil na místo basáka Kuby, který odešel bubnovat, basák z Down Town. Krátce po posledním úderu bicích se ozvala největší rána večera a to když Kuba Ryba prošlápl schody, které pamatovaly Národní obrození a od bicích se poroučel kamsi do světel. Rybova ploutev se zbarvila do červena po vzoru rozpáleného skla rozbitého halogenu, aby vzápětí nabyla rozměrů ušního boltce půlročního slůněte. Naštěstí byl po ruce dostatek ethanolu na utišení bolesti. Ostatně drtivá většina z 600 příchozích píplů vypadala, že patrně musí zapíjet ukrutné bolesti.

Po kratší pauze, během které byly přebytečné kusy nefunkční techniky odstraněny a nahrazeny zbytečnými kusy funkční techniky, vystoupali na prkna jež znamenají svět kluci z Down Town. Od prvních tónů bylo vidět, že publikum zná detailně každý song, což bylo kvůli přetrvávajícím problémům se zvukem rozhodně dobře. Z mého pohledu je škoda, že DT hrají z poloviny převzatý písničky. Ne, že by Good Charlotte zněly v jejich podání nějak špatně, ale orientace na vlastní tvorbu kapele jenom prospěje. V druhé polovině setu došlo na očekávaný vrchol večera křest nové placky Down Town. Kmotry alba Z lenosti zvrhlosti se stali Ondra, Péa a Kuba z Rybiček 48. Po ejakulaci tradiční Bohemky, doprovázené hýkáním fanynek, došlo i k obligátnímu smočení placky. DT po té dohráli s vrcholným nasazením svůj set k nemalé radosti křepčícího publika. V tu dobu už se dal vydýchaný vzduch v sokolovně krájet.

Po Down Town zakončila vydařený večírek ledečská legenda, skupina Psychohlína. O tom, že tahle partička nemá za cíl získání cen hudební akademie vypovídá i úvodní text na stránkách této kapelky: „Vidlácká muzika, falešnej zpěv, debilní texty“. Bez ohledu na to, se lid bavil měrou vrchovatou až do posledního tónu.

Nějaké zhodnocení na závěr? Rozhodně jsem nečekal, že dorazí více než šest set lidí a co je hlavní, všichni vypadali, že se dobře baví. Přeji Down Town spoustu podobně vydařených koncertů i mimo domácí hřiště.

dr.Cerveza