„Naši fanoušci nechodí předvádět nový hadry a účesy,“ těší River Jordan

Pojem River Jordan se na české hudební scéně nevyskytuje nikterak dlouho, přesto díky minulosti v rámci poměrně známých The Airbags nemůže být pochyb o kvalitách tohoto seskupení. Důkazem toho budiž odvážná debutová deska „Fighting the Demons Within“, které se dostalo vesměs vřelé a pozitivní kritiky. Vážnost svému snažení dodala skupina nedávno i čerstvým videoklipem, a tak jsme nejen v rámci těchto témat vyzpovídali bubeníka Toothpicka:

Fakt, že River Jordan jsou v podstatě převtělení The Airbags, nejspíš většina fanoušků zaznamenala, avšak ne každý už ví, že došlo i k personálním změnám v sestavě, odešel baskytarista Petr. Co ho k tomu vedlo a nebylo právě to oním impulsem, kdy padlo rozhodnutí přehodit výhybku na River Jordan?
Nᚠbývalý baskytarista se chtěl více věnovat své herecké kariéře a i představu o hudební tvorbě měl trochu rozdílnou než my, jednoduše se naše cesty rozdělily. Jeho odchodem vznikla myšlenka uzavřít kapitolu předchozí kapely.

Jak je to s tvorbou The Airbags, budou ji fanoušci moct slyšet na vašich koncertech nebo ji hodláte zanechat v minulosti?
Od hudební tvorby The Airbags jsme upustili, ale přesto fanoušci na koncertech mohou slyšet dvě skladby , které sme složili ke konci éry bývalé formace. Už v tý době směřovala naše hudební tvorba směrem, kterým se ubíráme dnes. Jsou to Dreams To Awake For a With My Bare Hands.

Post basáka samozřejmě nezůstal neobsazen, kdo zde nyní působí a kde jste k němu přišli?
Post basáka obsadil můj spolužák ze střední a dlouholetý kamarád Petr ‘Bunny‘ Zajíček. Petr se mnou jezdil na koncerty v době The Airbags a i se zbytkem kapely se už v tý době dobře znal. Je důležité podotknout, že nabídka hry v River Jordan ho motivovala přeškolit se z bicích nástrojů na basu.

Zároveň se ke kapele přidal nový kytarista a Mike (nejsem si zrovna jistý, jakou přezdívku u něho momentálně používáte) se tak věnuje výhradně zpěvu. Co vás vedlo k tomuto rozhodnutí?
Michal teďka převzal nick Vanter, který jsme mu vymysleli již na koncertních štacích s bývalou kapelou. Myšlenka zpívat sólo vznikla z nápadu, a hlavně potřeby, oživit koncerty a myslíme, že to i podle odezvy na akcích mělo svůj smysl. Rozhodně se v našich českých poměrech dá navodit koncertní atmosféra a rozhýbat lidi líp, když se jim může věnovat zpěvák naplno, ten kontakt s posluchačem je určitě bližší.

Nového člena Smallyho můžou mít někteří v povědomí ještě z jeho působení v My First Date. Proč padlo rozhodnutí volný post obsadit právě jeho osobou? Získal si vás svými schopnostmi nebo v rozhodování hrálo roli i kamarádství a blízké vztahy?
Sáhli jsme po našem dlouholetém kamarádovi Smallym, protože jsme věděli, že kytaru drží v ruce dobře a je to i dobrý skladatel. S nabídkou zkusit post Vanterovy kytary ihned souhlasil. Pak už jen přišel, většinu skladeb uměl, tak nebyl důvod proč to nezkusit a dneska už je platným členem i při tvorbě nových věcí. Lidsky si spolu hodně sedíme a už si ani nevzpomenu, že to někdy bylo jinak.

Nechali jste se slyšet, že význam desky „Broken Symphony“, jež vyšla pod hlavičkou The Airbags, byl nežádoucím způsobem ovlivněn tehdejší vlnou takzvaných emo kapel. Cítíte, že nyní je pro vaši tvorbu v tomto ohledu doba příznivější? V čem spatřujete největší rozdíl oproti tehdejšku?
My už se k tomu nechceme moc vracet a něco vysvětlovat, udělali jsme tlustou lajnu a je to za náma. Jediný co bych k tomu řekl, že od vzniku v roce 2003 jsme hráli pro radost naší a lidí, co na koncerty chodili. Jen se v tom období vytratil ten náboj, se kterým se kapela zakládala. Na lidech, co chodí na naše koncerty dneska, je opět vidět, že přišli za muzikou a ne předvézt svoje nový hadry a účes.

Vy sami se hlásíte ke kořenům toho, co se vyvinulo později v takzvané emo, z kapel bychom mohli příkladem jmenovat asi Texas is the Reason, Grade, a další. Jaké současné skupiny považujete za vůdčí v nynější mladé generaci tohoto hudebního proudu?
Zminované kapely v podstatě ani moc neznám, z této scény vyšel spíše kytarista Caps a Vanter. Každý z kapely poslouchá tak trochu něco jinýho, ale myslím, že se všichni shodneme na interpretech jako jsou Story Of The Year, Saosin, Funeral For A Friend, Anberlin, Emery, z těch mladších melodických třeba You Me At Six.

Když jste předloni vypustili do světa novinu o vzniku River Jordan, nechali jste se slyšet, že své první dvě skladby vydáte formou sedmipalcového vinylu. Jak tato akce dopadla?
Nedopadla! (úsměv) Po spočítání nákladů jsme zjistili, že by to kapelu finančně hodně vyčerpalo a chtěli jsme investovat i do jiných aktivit, například do klipu. Přesto nás vinyly pořád vzrušujou a rozhodně tenhle nápad do budoucna nezatracujeme.

Zdá se mi, že si celkem zakládáte na vlastních textech, avšak některé skupiny domácí scény v poslední době přijaly trend, kdy jim texty děla externí osoba. Dokážete si představit dělat svou hudbu tímto způsobem?
Texty jsou hodně propojený s hudbou a celým cítěním kapely a tvoří je Vanter. Zatím jsme nepřemýšleli, že by nám je psal někdo jiný mimo kapelu, ale nikdy neříkej nikdy (úsměv).

Velmi nedávno jste odhalili videoklip ke skladbě Hear the Bells Before They Ring. Věřím, že jste hodně přemýšleli, kterou skladbu vybrat, proč padla volba právě na zmíněnou píseň?
Od začátku jsme přemýšleli o dvou skladbách a tato byla mezi nimi, nakonec jsme slyšeli i na ohlasy zvenčí a dali prostor Hear The Bells. Výborně šlape a produkčně se povedla.

Videoklip je tvořen záznamem z koncertu v bratislavském klubu Randal, co vás vedlo zrovna k takovémuto obrazovému ztvárnění skladby?
Původně měl být animovaný klip ke skladbě Home Without Walls, ale rozpočet vylétl tak vysoko, že jsme se museli rozhodnout pro ekonomičtější variantu. Klip ze záznamu koncertu nebyl tak nákladný, a Hear The Bells byla nejvhodnější věc, ve který jsme mohli ukázat energii kapely. Tady patří velký dík klukům z 4 Elemets, konkrétně Znamenovi a Cvachimu, kteří dokázali tu úžasnou atmosféru v Bratislavě přepsat do čtyř minut videa. V neposlední řadě je to samozřejmě zásluha návštěvníků v Randálu. Ti lidi přišli na koncert, zvedli ruce nad hlavu a bavili se od prvního úderu bicích.

Debutovou desku „Fighting the Demons Within“ jste umístili na web, kde byla zdarma ke stažení ve vysoké kvalitě. Splnil tento krok vaše očekávání? Máte třeba k dispozici nějaká čísla, kolik lidí si album vlastně stáhlo?
Přesná čísla nemáme, ale pro nás jako pro kapelu není tak důležitý počet stažení, ale jestli se lidi zamyslí nad obsahem a baví je to. Několik lidí za náma přišlo s pochopenou myšlenkou, kterou jsme dali mezi řádky, jiným jsme udělali radost, že jsme přišli s tvorbou, kterou tu nikdo poslední roky nedělal. Bylo od nás riskantní přijít s neprvoplánovou debutovou deskou, ale lidi to přijali pozitivně a dali nám tím najevo, že i náročnější muzika má u nás svý místo.

Zmíněná deska vyšla ve fyzické podobě pod hlavičkou Next Page Records. Jedná se pouze o jakýsi štítek nebo se dá pod tímto názvem počítat s nějakou další aktivitou?
V budoucí době hodláme oslovit trio Luštěla, zda-li by holky nechtěly vydat svůj debut pod našimi křídly (směje se). Ne, vážně, je to značka, kterou založil Kaps a už snad i uvažoval v minulosti nad vydáním nosiče jiným kapelám, ale to bylo asi před 4 lety, a pak šel prodej muziky do kopru, takže z toho sešlo. Uvidíme jaký jiný aktivity Kaps chystá, před náma to tají.

Pokud nemám mylné informace, angažuješ se ještě v dalším novém hudebním projektu. Na co se tedy můžeme těšit, a kdy budou ke slyšení nějaké plody tohoto snažení?
Je to postranní projekt s názvem City Lights, na myspace si můžete poslechnout čerstvou ukázku z připravovaného EP. Hlavní kapelou srdce pro mě zůstává samozřejmě River Jordan.

Vzhledem k tomu, že se věnujete modernímu a kvalitně podanému sub-žánru, nelze opomíjet otázku, zda vaše myšlenky směřují i za hranice domácí scény. Pokud ne, jaké ambice máte s River Jordan?
Hodně se nám líbíl zmiňovaný koncert v bratislavském Randálu a rádi bychom objeli i další slovenský města. Zároveň jsme se domluvili na spolupráci se skate-rockovou firmou Vans, která nám i nastínila určitý příležitosti zahrát mimo naše luhy a háje, tak se necháme překvapit. Byli bychom ale rádi, aby lidi znovu začali chodit na domácí kapely, jako tomu bylo před třemi čtyřmi lety. Myslíme, že některý města k tomu mají už hodně našlápnuto. Přijďte se podívat na koncert, zkusíme Vás předsvědčit.