My Chemical Romance končí

My Chemical Romance jsou jednou z nejvíc kontroverzních kapel punk-rockové scény po roce 2000. Přestože tato fráze by se dala použít téměř na každého interpreta, který se těší nebo těšil větší popularitě, bipolarita MCR nechává ostatní mírně v prachu. Výjimečnost jejich problémů je dělá možná tou nejvíc punkovou kapelou současnosti.

Ty „pravé“ punkové kapely rády mluví o tom, jak si dělají všechno po svém a jinak a nezávisle a blablaba, ale u řečí to začíná i končí. Zpravidla jde o malé nezávislé skupiny, které jsou svázané pod konsenzus tisícovek dalších malých nezávislých skupin, kdy všechny hlásají to samé, dělají to samé a znějí stejně. Projít si kariérou My Chemical Romance je naopak přehlídkou rebelie, vzdoru a názoru. A to možná i vysvětluje, proč jsou ještě o malinko víc nenávidění, než ostatní milionové kapely.

Když se potkáte v zákulisí festivalu, kde MCR hrají se Sum 41 a Blink, se členy kapel, od pohledu byste řekli, že první velká deska My Chemical Romance musela bezprostředně navázat na úspěch alba „Enema of the State“ (1999) a prorážet cestu „All Killer, No Filler“ (2001). Ve skutečnosti ale debut Romance vyšel až v roce 2002, kdy frontman Gerard Way slavil 25. narozeniny, nehledě na to, že toto album do světa díru neudělalo. „I Brought You My Bullets, You Brought Me Your Love“ se ve fyzické podobě rozšířilo po klubech v New Jersey (větší zájem ze strany kritiky a prodeje zaznamenala až re-edice v roce 2009) a virtuálně bylo zdarma ke stažení na MySpace, což byl v dané době poměrně nevídaný krok. Nicméně dost efektivní na to, aby kapele pomohl k získání zájmu major labelu. Druhou desku, „Three Cheers for Sweet Revenge“, už My Chemical Romance vydává Reprise Records (dceřiná společnost Warner Bros.).

Zbytek příběhu už lze měsíc po měsíci tahat z dobových hudebních periodik. „Three Cheers for Sweet Revenge“ udělala z My Chemical Romance potenciálního nositele punk-rockového odkazu v mainstreamových vodách, „The Black Parade“ (2006) přebrala po „American Idiot“ od Green Day (2004) žezlo nejvlivnější desky pro naši scénu svého období. Věci okolo MCR v té době přerostly kapelu samotnou. Kolem nich, Fall Out Boy a několika dalších, co se k tomu náhodou přimotali, vznikl jakýsi trend, který odkazoval na už desítky let ustálenou odnož hard-coreu, emo, přestože Romance tuto nálepku kategoricky odmítali. Stejně tak se ale museli vyjadřovat k řadě dalších nálepek, které jim pochybná média přidělovala, až v roce 2010 MCR vypálili všem haterům rybník, když na scénu vtrhli s konceptem posledního studiového alba „Danger Days: The True Lives of the Fabulous Killjoys„. Depresivní auru nahradil bojovný duch kapely s barvitými alteregy komiksových superhrdinů. Na nějaké emo nesmysly si vzpomněly už jenom poslední tábory pomatených hlav a My Chemical Romance dostáli tvrzení, že jejich tvorba se nehodlá přizpůsobovat žádné kolonce a to i v případě, že by je to mělo stát slibně rozjetou kariéru.

A to asi vede k problémům, které Gerarda a Mika Waye, Raye Tora a Franka Iera zužují dnes. Bez jmenování konkrétních důvodů, My Chemical Romance v pěti strohých větách oznámili svůj konec. Přestože se zpěvák Gerard Way o 2 dny později na toto téma rozepsal více, důvody zůstaly nepojmenované. Ti bystřejší si však nebyli schopni nevšimnout jistých okolností, které oznámení provázely a předcházely. Podle nich je konec My Chemical Romance (a znovuzaložení kapely pod novým jménem) jenom nezbytný krokem k nezávislosti.

Ať už podle této teorie chtějí My Chemical Romance novou smlouvu pro svou novou kapelu nebo od major labelu pryč úplně, něco na té tezi přece je. Poslední aktivita kapely se skládá ze tří velkých témat: 1) Výstavba vlastního studia 2) Vydání kompilace dosud nevydaných písniček 3) Nahrávání páté desky.

1) Výstavba vlastního studia je trend poslední doby. Pro muzikanta je to výborná investice, jelikož v momentě, kdy máte své studio, můžete pracovat, kdy chcete, jak dlouho chcete a ve finále se nemusíte hádat s vydavatelstvím, kdo bude hradit účty, přičemž pokud je label zavázán je hradit, peníze jdou přímo vám do kapsy. Postavit si studio a zdrhnout z major labelu není žádná novinka (poslouchaje při psaní této poznámky čirou náhodou The Bronx).
2) Pokud má jakákoliv kapela problémy naplnit to, co smluvně slíbila (většinou se jedná o počet vydaných alb, popř. singlů), přijdou na řadu kompilace. Ať už se jedná o vydávání živáků, „Best of…“ desek nebo B-sides, zpravidla jsou si smluvně všechny počiny rovny. „Conventional Weapons“, která vyšla jako série pěti singlů po dvou písničkách, je současně i jednou plnohodnotnou kompilací z 5. února 2013.
3) Práce na páté desce pod pracovním titulem „MCR5“ už začaly. Už nějaký čas zpátky se ven začala dostávat vřelá slůvka na tento proces od lidí, jako je koncertní klávesista kapely James Dewees nebo kolega a kamarád kapely Mat Devine.

Navíc být na major labelu dnes pro velkou kapelu není žádná výhra. Je pravidlem, že pokud má kapela možnost odejít (nejlépe v případě, že naplní smlouvu), odejde. Posledním jasným příkladem byl odchod Blink 182 od Interscope Records. Major label dnes nenabízí o moc víc, než běžná firma zabývající se propagací. Navíc takové zadání specializované firmě vás vyjde o mnoho levněji, než peníze, které si u velkých kapel nechají za prodeje desek labely a k tomu vám zůstanou veškerá autorská práva.

Yellowcard, Blink 182, Fall Out Boy,… Je víc než pravděpodobné, že se My Chemical Romance někdy dají zpátky dohromady. Jestli to bude tak rychlé, jak výše zmínění optimisté doufají, možná neví ještě ani samotná kapela, ale i lidé blízcí My Chemical Romance, včetně manželky Gerarda Waye, Lyn-Z, veřejnost nenápadně směřují k tomu, že by se něco dít mělo: „Rozumím potřebě změny a touze začít od znova. Samotná cesta je nakonec ta nejlepší část. Přestože že mi MCR budou velice chybět, nikdy jsem nepotkala talentovanější a úžasnější lidi a víc než na cokoliv se teď těším, co budou @gerardway @mikeyway @FrankIero @raytoro dělat dál. Vím, že to bude úžasné, protože všichni do jednoho jsou úžasní. Chystá se nové dobrodružství a já budu rozhodně jeho součástí. Kdo se přidá?“

Ať už za tímto rozhodnutím stojí skutečně rozpory s vydavatelství nebo jen čirý pocit, že je čas uzavřít tuto kapitolu, i pouhá změna jména je skutečný konec My Chemical Romance. A parta pod Gerardem Wayem je rozhodně ta, která je schopná zahodit renomé o velikosti víc jak deseti milionů fanoušků na Facebooku, jenom proto, že se necítí pohodlně tam, kde zrovna je. Byla by to jenom jedno z mnoha gest, které dokazuje, že o to – dělat věci po svém – jim jde v prvé řadě.