Mladé pušky Young Guns vystřílely v Praze skvělý večer

Musím se vám přiznat, že miluju malé koncerty. Čím je víc lidí na koncertě, tím víc se mi nelíbí. Pořád do vás někdo vráží, nemůžete se hnout a pokud si chcete něco objednat na baru, tak musíte odstrčit 4 výpitky před vámi a pak doufat, že si vás barman všimne dřív, než té hezké slečny vedle vás, která se na něj tak hezky culí (proč asi?), nebo si poslušně stoupnete do řady a modlíte se, abyste nevystřízlivěli dříve, než se na vás dostane. O festivalech snad ani nemusím mluvit. Tam se všechno ještě násobí a přidá se k nim i miliarda lidí kolem vás, která čumí na vaši oblíbenou kapelu, protože mají 30 minut pauzy mezi koncerty Ewičky a Anetky.

Za to malý koncert? Tam jsou většinou lidi, kteří si jdou užít skupinu stejně tak, jako vy. Všude hodně místa a pivo dostanete rychle, aniž byste museli k baru utíkat těsně před koncem vystoupení. Nesmím také zapomenout na to, že se na takových koncertech víc cítím jako elitář. Přece jen, na koncertě, kde je 600 lidí si připadáte víc obyčejně, než někde, kde je lidí 90.

Že to není pravda? Ruku na srdce, kdybyste měli možnost vidět Jimmy Eat World v malém klubu, nebo na nějakém velkém festivalu, co byste si vybrali? Samozřejmě, pořadatelé by v takovém případě museli být blázni, a tak ty nejkvalitnější (a hlavně nejslavnější) můžeme bohužel většinou vidět jen na mega akcích.

Ale ani to nemusí být vždy pravda. Například zmiňovaní Jimmy Eat World nebo Green Day v naší republice vystupovali v menších klubech. Ale to bylo ještě v době, kdy je skoro nikdo neznal a tak se několika šastlivcům podařilo to, za co by někteří z nás dali cokoliv.

A podobný koncert možná zažili i sobotní návštěvníci strahovského klubu 007, kde vystoupili Mladé Pušky (Young Guns) z Anglie a jako doprovod zahráli We On The Moon z Brna. Pokud někdo čeká, že začnu popisovat jednotlivé vystoupení obou skupin, tak má smůlu, protože pokud by chtěl vědět, jak hráli, měl tam být! Obě kapely prokázaly své kvality a pokud budou stoupat stejně rychle, jako stoupali doteď, brzy nám nezbude nic jiného, než si koupit ten lístek na velký festival a mačkat se tam s ostatními. Proto radši popíšu moje celkové zážitky z akce.

I když účast nebyla ohromující, věkový průměr byl nízký. A je fajn vidět, že i mladí lidi pořád rádi chodí na rockové koncerty a nesnaží se potajmu doma pod peřinou onanovat nad fotkou Rytmuse. Ale hlavně jsem si po dlouhé době na koncertě nepřipadal jako na gay párty. Ano, šel jsem se podívat na vystoupení kapely, ale tak proč bych se ve volných chvílích nepodíval i na pěkné slečny.

Výhodou malých koncertů je i fakt, že po vystoupení kapely jdou její členové mezi lidi, a tak si s nimi můžete dobře popovídat. Takové We On The Moon jste mohli potkat hlavně u jejich stolečku s merchem, kde se za každou cenu snažili prodat jejich nové EP “Trick Or Treat“ a i když nechci říct, jak jdou prodeje, určitě si album, až na něj narazíte, kupte taky. Když už ne kvůli hudbě, mají alespoň opravdu pěkný přebal na motivy Sám doma a Tima Burtona.

Ale teď už k Young Guns. Ti všímavější jistě vědí, že tahle skupina v naší redakci vyhrála kategorii debut roku v našem interním hlasování. Mnoho lidí nás podezřívalo z toho, že vyhráli jen kvůli jejich únorovému vystoupení, ale v tu chvíli jsme to ještě nevěděli a tak si vyhrát opravdu zasloužili. A kdybyste něco vyhráli, taky byste se to určitě rádi dozvěděli taky, nebo ne? Tak jsme v týdnu vymysleli bleskovou akci, kdy jsme navrhli diplom (díky Miro) a já v sobotu dopoledne běhal po Praze a snažil jsem se ho vytisknout a zalaminovat (abychom nevypadali jako úplní sociálové).

Můj prvotní plán jim diplom předat soukromě v backstage vzal za své a tak jsem byl donucen ho předat při vystoupení kapely. Naštěstí na mě žádné vajíčko a rajče neletělo, lidé poslušně zatleskali a díky tomu všemu máme i jednu fotku, za kterou bych chtěl poděkovat Silvii Petrušovské. Takže ostudu jsem asi neudělal, dokonce jsem dostal v zákulisí jeden “lahváč“ na cestu a bylo to. Kapela byla spokojená, já taky, super A pak už nás čekala “jen“ afterparty se skupinou. Ale jelikož se moje angličtina v poslední době smrskla na velice specifický okruh slov (MILF, bonding, rape apod.), měl jsem trochu strach. Alkohol ovšem rozváže jazyk každému a tak se slavilo až do brzkých ranních hodin.

S čistým srdcem tedy musím přiznat, že jsem měl možnost zažít jeden z nejlepších koncertů za poslední dobu a proto velké díky Young Guns, We On The Moon, Robertovi Vlčkovi a Conspiracy a všem, kteří na koncert došli.

Fotogalerii z koncertu Young Guns a We On The Moon si můžete prohlédnout na webu rajce.cz.