Jaywalker: „Nic nechystáme, jen hrajemš“

Dnes vám přinášíme rozhovor se strakonickou skupinou Jaywalker:

Zdravím. Děkuju, že sis udělal na náš rozhovor čas. Na začátek bych vám chtěl pogratulovat k vašemu „White album“, protože se vám povedlo. Jak jste s ním spokojeni vy a co od něho očekáváte?
Celkem od toho nic neočekáváme, prostě jsme se jen pokusili zaznamenat naše písničky, abychom věděli jak to vypadá a hlavně pro fanoušky, který si nás chtěj poslechnout.
Někdy jsem sním spokojený a někdy ne, každá věc má špatné i dobré stránky. Záleží jak se na to podívám, ale celkem jsem spokojený, na to za jakých podmínek jsme to dělali, tak pohoda.

Jak probíhalo nahrávání alba?
Asi uplně normálně, sebrali jsme se do blízkého studia a pak se začalo postupně na sebe lepit to co z nás šlo. Jezdili jsme tam asi týden a pak bylo hotovo.

Na vašich stránkách se dají stáhnout všechny vaše písničky. Co vás vedlo k takovému neobvyklému kroku?
Neobvyklému kroku? V dnešní době je to nejpřístupnější a nejpohodlnější věc jak něco získat. Takže takhle každý kdo chce, tak si to může poslechnout.

Co si vlastně myslíte o komerci?
Tomuhle slovu přestávám rozumět, takže si nic nemyslim.

Ok, nebudeme to teda rozebírat. Co se teď chystáte dělat? Chystáte se taky někdy přijet na Moravu?
Nic nechystáme, jen hrajem… A když nám někdo nabídne hrát na Moravě tak i tam.

Proč zpíváte anglicky?
Protože vždycky sem slyšel v mích oblíbených písničkách angličtinu a i v kapelách co sem hrál dřív tak byla taky jen ona. Takže mi to přijde normální a hezčí.

Poměrně hodně koncertujete s Clou. Jak k takové spolupráci došlo a jaké to je s nimi na koncertech?
Jo to je pravda. Asi je to tim, že se z Lukášem známe docela dlouho, hráli sme spolu před tim ve Stepson a vlastně jsme i společně odešli, abychom jsme se věnovali těmto kapelám. Koncerty jsou dobré, je vždy lepší když někam jedeš s kapelou kterou znáš a je dobrá, pak to přitáhne hodně lidí a je fajn koncert.

Na novém albu Clou vás Bugsy označil za nejlepší českou skupinu. Co vy na to?
Je to pěkné slyšet, že se někomu opravdu líbíme, díky.

Není obvyklé aby v melopunkových skupinách byla žena. Jaké to je?
Je to fajn, vždycky jsem chtěl ženskou do kapely, aby to už na oko vypadalo trochu jinak než všechno ostatní. Akorát se na koncertě musíš tahat i s jejíma věcma.

V recenzi na vaši starší nahrávku se objevuje, že se hodně podobáte Bad Religion, ovlivnili vaši tvorbu? A kdo vás vlastně nejvíc ovlivňuje?
Neovlivnily, i když kdo nikdy neposlouchal Bad religion, tak by tohle ani nikdy nečetl. Je to jen jemnej pocit, možná ze zpěvu, možná ze syrovosti, jako u prvních Bad religion.
Ovlivňuje nás vše co se nám líbí, je dobrý mít větší rozptyl, protože pak vznikne mnohem víc originálnější výsledek, ale udělat desku třeba jako Shades Apart. Ale to bych taky vlastně nechtěl, a to jsou Jaywalker…

A co Blink 182?
Blink 182, je dobrá kapela a hlavně posledním albem ukázali, že to mají v hlavě v pořádku.

Ok. Děkuju za rozhovor a přeji vám hodně úspěchů.
Díky

Vlastimil Marek – break strings and sings

Všechny jejich písničky si můžete poslechnout a stáhnout na jejich oficiální stránce.