Hudba a sociální sítě – v dobrém i zlém dokud je smrt nerozdělí
Tento týden jsme v redakční diskuzi naťukli vztah sociálních sítí a hudby. Jde o téma, které je často přehlížené, protože oba světy se zdají být příliš daleko od sebe. Přesto jejich propojení stojí za celou řadou úspěšných projektů, které ve svých světlých chvílích dokázaly definovat společnost.
V době kdy mělo smysl dělat iPUNK jako denní zpravodajství ze scény, jsme měli velice úspěšnou rubriku, která sestávala z výsledků naší komunity napojené na skupinu iPUNKu v rámci sociální sítě Last.fm. S rubrikou jsme začali v roce 2006 a Last.fm, které vzniklo v roce 2002 jako malý nenápadný vývojářský projekt, bylo v té době na vrcholu. Na konci května 2007 Last.fm koupila mediální korporace CBS Interactive za 280 milionů amerických dolarů (přes 5,5 miliardy korun) a k roku 2010 se kouzlo kolem této sociální sítě začalo vytrácet. Dnes je na lastku pusto a mrtvo, ale jepičí život k internetovým projektům už prostě patří. Podívejte se na první gigantickou globální sociální síť, Myspace.
Člověk se první musí chvilku zamyslet, aby si uvědomil, že Myspace vykvetlo na hudbě. Konkrétně na streamování hudby, kterou si interpreti mohli sami nahrát na svůj profil, který jste pak následovali a přijímali novinky spolu se statusy vašich kamarádů, kteří se tehdejšímu fenoménu rovněž upsali. Vzestup a pád Myspace kopíruje časovou křivku Last.fm, jinak si ale tyto sociální sítě nebyly moc podobné. Myspace byl projekt, který byl zamýšlen od začátku jako mašina na peníze. Založen byl v roce 2003, přičemž první dva roky zaměstnanci soutěžili o to, kdo sežene více uživatelů, které pak zakladatelé v roce 2005 prodali News Corporation Ruperta Murdocha za dech beroucích 580 milionů dolarů (víc jak 11,5 miliardy korun).
Tato investice se News Corporation v nejlepších letech Myspace několikanásobně vrátila, jelikož sociální síť dokázala vydělat až miliardu dolarů ročně. S koncem první dekády našeho století ale Myspace začalo prodělávat s cenovkou stále příliš vysokou na to, aby vzbudilo zájem nových kupců. Až v půlce roku 2011 se ke koupi dostal Justin Timberlake a Specific Media Group – síť koupili za „nuzných“ 35 milionů dolarů. Další peníze padly jako investice na reboot sociální sítě, která se letos vrací jako New Myspace se snahou znova propojit umělce a jejich fanoušky. Vše zatím bez většího úspěchu.
A konečně i v Česku máme podobný případ sociální sítě propojující fanoušky a hudební interprety, jestli si ještě někdo vzpomenete na Bandzone, což nás přivádí k místním kapelám a k tomu, jak využít všechny tyto trendy věci ve svůj prospěch.
Teď nechci na nikoho ukazovat prstem, ale za ty roky, co se snažím pomoct kapelám nějakou tou propagací skrze média, si jednoduše nejde nevšimnout a s kolegy se neshodnout, že minimálně na poli sebepropagace jsou čeští interpreti víc než neprofesionální. Nekomentuju teď ty, kteří dělají hudbu především pro zábavu a neřeší jestli jim někdo zaplatí cesťák nebo ne, mluvím teď o těch s ambicemi jezdit na velké festivaly a turné minimálně po Evropě.
Ještě než budu pokračovat bych rád doplnil, že nejsem v žádném případě zastánce sociálních sítí. Sám jsem ve skutečnosti extrémní virtuální i real-life asociál, kterého otravuje i SMSka v mobilu. Snažím se teď být jenom maličko pragmatický. Snažím se poradit jako z pohledu hudebního žurnalisty, který denně informace dohledává a pomáhá kapelám se zviditelněním se, a i z pohledu fanouška, který kolikrát propadne ve frustraci, že se kapela neobtěžuje své podporovatele vůbec upozornit, že je venku nějaký nový rozhovor nebo že vyšel třeba nový singl.
Rád bych připomněl, že mezi kvalitní hudbou a tou hudbou, která se prodává a cestuje po světě neexistuje žádná rovnice. Pokud toužíte po tom být známou kapelou, skutečnost je tak smutná, že víc času než skládání byste měli věnovat sebepropagaci. Taky mě to sralo, ale pak jsem si koupil rušičku FM signálu a teď už o ty hovna z rádií nezavadím ani v obchodech. Nicméně typická česká kapela začne tím, že s ní musíme udělat hned rozhovor, že ji musíme zpropagovat a nejlépe hned i zrecenzovat jejich EP (což je zpravidla jejich první a poslední počin před rozpadem). To všechno je samozřejmě napsané v jednom jediném mailu, co nám kdy kapela pošle. Dál už se neobtěžuje ani s newsletterem, kde by nás informovala, že deska je dokončená a že bude křest. Někdy ani není schopná odpovědět na e-mail, kde je vyzýváme o doplnění informací, abychom z toho sestavili alespoň trochu solidní článek. Asi že je to moc práce odpovědět na ty tři otázky, ale vžijte se do role médií. A teď nemyslím iPUNK, který to dělal zadarmo a z nadšení. Většina médií se nyní soustředí na traffic víc než kdy jindy, už jenom proto, aby byla schopna redaktorům dát na konci měsíce alespoň minimální mzdu a vy jako malá (nebo nedej bože začínající) kapela nejste zrovna ti, kteří jim stojí za mrhání energií a časem. Vy můžete vyjít jedině maximálně vstříc, pokud skutečně chcete, aby se o vás mluvilo a tím teď nemyslím jeden mail ročně, když zrovna máte náladu. A vůbec dneska je to všechno ještě jednodušší. Už ani médiím psát nemusíte, oslovujte všechny skrze sociální sítě, pisálkové už si to info na FB najít umí, když to bude potřeba.
A kde konkrétně byste měli své publikum oslovovat? To je správná otázka, protože to, že jste byli 5 roků zpátky docela slavní a dávali jste si to na Bandzone s několika tisíci fanoušky, je dneska absolutně irelevantní. Sledujte trendy a nebojte se jich. V ideálním případě si založte Twitter, Facebook, Google Plus i nové Myspace, uploadujte songy na Spotify, Youtube, Soundcloud, využijte všechno, co jde, a začněte komunikovat. Nainstalujte si nějaký šikovný soft, který bude spravovat všechny tyto vaše účty a jedním kliknutím oslovte celou svoji cílovku. Nedělejte chyby a nepiště něco na Twitter a něco jiného na FB. Napište jeden příspěvek a rozešlete ho ve stejné formě všude po netu. Každý fanoušek si pak bude moct vybrat odběr dle svých vlastních preferencí, aniž by měl pocit že přichází o novinky.
A pokud se vám skutečně nechce přehrabávat to množství sociálních sítí (nedivím se vám), hrajte na jistotu. Uploadujte všechno jenom na Youtube a hažte svoje info na Facebook. I když Facebook poslední dobou směřuje do pekel, Youtube je léta prověřenou značkou, kterou zná celý svět, a která má podporu jako nikdo na světě.
Youtube je jediná sociální síť své velikosti, která neustále expanduje bez konkurence v dohledu a přesto s neutuchajícím tahem na branku. Navíc Youtube je daleko dopředu před potenciální konkurencí, co se práv a licencí týče, protože ví, jak moc velkou součástí trafficu Youtube hudba (hudební videa, lyric videa, audio s obalem desky na pozadí) je. Denně mám na svém vlastním feedu příspěvky od kamarádů, kteří odkazují na Youtube, přestože vlastně chtějí odkázat jenom na samotné audio, na onu písničku (na Lastko, Spotify, Soundcloud apod. z 90% serou). A potom, Youtube a Google tahají za jeden provaz, takže máte-li song na Youtube, nebude pro ostatní nijak těžké ho najít. Taky Youtube začíná nevyhnutelně vytláčet televizi, jelikož jeho komunita produkuje celou spoustu pořadů mnohem kvalitnějších než najdeme v bedně (což platí obzvláště o české produkci, která i to kvalitní, co koupí, dokáže akorát tak zprznit otřesným dabingem). Lidé se na Youtube registrují, jenom aby se mohli podepisovat pod odběry kanálů, takže jakmile uploadujete novou písničku, vašim odběratelům se automaticky zařadí do programu. A konečně podpora vkládání Youtube videí je jednou z věcí, kterou se v co nejjednodušší formě snaží implementovat úplně celý online svět.
Doba se mění a pokud chcete být trendy, sledujte, co je trendy. Nemusíte nutně uzpůsobovat váš sound, stačí, že budete uzpůsobovat komunikaci s lidmi. Je to to menší zlo. Přistupujte k fanouškům jako k fanouškům – zásobujte je informacemi o sobě. Pište zajímavé zážitky, posílejte fotky, upozorňujte na svoje novinky a rozhovory, neurážejte lidi spamem s nekonečnými žádostmi o hlasování ve všemožných soutěžích, když nemáte ani tolik taktnosti odpovědět jim na komentář pod fotkou. Na druhou stranu, lepší žádost o hlas než nenapsat vůbec nic. Stačí dva měsíce mimo feed a pro půlku fanoušků jste historií.
last.fm? mrtve? v tom bode som prestal citat
Zajímavý, ač nepříliš kompaktní článek, trochu jsem se tím musel s nechutí prokousávat, ale v závěru jsem rád :)