Historie melodického punkrocku (3. část)

Pop-punk nebo punk-pop?

Termínem „pop-punk“ je natolik opovrhováno, že je mnohdy jizlivě přetvářen na „punk-pop“. Nicméně v podstatě je to víceméně bezpředmětná debata, protože oba termíny jsou od sebe poměrně jasně odlišitelné.
V roce 2002 vyšlo album „Let Go“ kanadské zpěvačky Avril Lavigne. Během prvních šesti měsíců se prodaly více než 4 miliony kopií a singly se dostaly na špičky hitparád po celém světě. Ve svých 18 letech se stala nejmladší ženou na vrcholu britské hitparády. Ikdyž jsou její punk-rockové hodnosti diskutabilní, Lavigne byla trhem označena za „skater chick“ a to především díky jejímu image v hitu „Sk8r Boi“.

Pro mnohé v punkové komunitě představuje Avril Lavigne poslední důkaz toho, že punk-rock byl ovládnut velkými labely, silně zředěn a výsledný produkt je jen přikrášlenou hudbou pro rádia a falešným popem, který postrádá ducha punk-rocku. Někteří říkají, že Lavigne je jen Britney Spears v punk-rockovém oblečení, hnaná dopředu snahou vydavatele. A už je pravda jakákoliv, dlouholetí punkoví fanoušci si svoji představu už udělali.

Stejnou roli, jakou má Avril Lavigne, sehráli Busted. Tento projekt manažerů splnil svůj účel – vydělat peníze…a zmizel. Nástupce Busted, McFly má stejný úkol a veze se na stejné vlně po Busted a také se shodným zvukem. Ikdyž se marketing okolo těchto projektů usilovně snaží vytvářet image pop-punkové skupiny, tyto projekty už jsou za jeho hranicí. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že pop-punk je punk s chytlavou melodií a popovým stylem písniček, zatímco punk-pop není nic jiného, než pop pohybující se u hranice punku. A přesně sem náleží Busted, McFly, Avril Lavigne a jim podobní.

Obecné omyly okolo pop-punku

Pop-punk je často spojován s nálepkou emo. Emo je druh hardcore punku, který zdůrazňuje emoce namísto obvyklé politiky. Pop-punk je s tímto stylem často spojován kvůli skupinám jako Jimmy Eat World a Get Up Kids, které zpívají o emocionálních věcech a čas od času si vypůjčí znaky z hardcorovějších kořenů emo stylu. Spojovat proto pop-punk přímo s emo, by nemuselo být zcela přesné.

Dalším omylem by bylo začleňování skupin jako Less Than Jake, Reel Big Fish a Rancid do pop-punkové škatulky. Jejich kořeny jsou ve ska-punku, který je někdy označován za třetí vlnu ska nebo ska-revival. Třetí vlna ska je ovlivněna anglickými skupinami jako Madness nebo the Specials stejně jako jejich punkovými kořeny.

Pravděpodobně největším omylem je domněnka, že lidé okolo pop-punku jsou netalentovaní a ne skuteční punkeři. Toto tvrzení je dnes už spíš jen jakýmsi klišé rozšířené mezi rockovými fanoušky, kteří považují pop-punk za nedůvěryhodný a pozérský styl. Ale zatímco kritika některé skupiny, jako Simple Plan nebo Good Charlotte, nehodnotí příliš kladně pro jejich povrchní texty a očividný nedostatek originality, mnoho dalších skupin jako Green Day nebo Blink-182, jejichž texty mají hloubku a jakousi symboliku, získává u kritiků plusové body. Hodně kritiků vidí v Simple Plan nebo Good Charlotte ekvivalenty The Monkees, jako odpověď hudebního průmyslu na úspěch The Beatles nebo stejně jako post-grunge odpověď na grunge. Realita je taková, že nepříliš modernějších skupin je popovějších než The Ramones nebo Buzzcocks, je to jen fakt, že vznikly v devadesátých a ne sedmdesátých letech a taky to, že ti, kdo tvrdí opak, nejsou jen dostatečně obeznámeni s pop-punkem sedmdesátých let jakožto s pop-punkem.

Nepřehlédněte první a druhou část seriálu.