Funeral For A Friend – Memory and Humanity
Funeral For A Friend z Velké Británie se v našich končinách těí značné oblibě, a tak se není čemu divit, že s každou novou deskou jsou spojena značná očekávání a určité napětí. Tím spíše, když obvykle kapela přijde s nějakou změnou, která jedny fanoušky potěší a ty další pro změnu zklame. Nejinak tomu nejspíš bude i u jejich posledního výtvoru „Memory and Humanity“.
Každý se totiž postupem doby mění a vyvíjí, a tak i Funeral cítili u předchozího titulu „Tales Dont Tell Themselves“ potřebu udělat něco jiného, v tomto případě inspirovaného klasickým rockem s jakoby epickou atmosférou. Tento odváný krok si samozřejmě našel jak příznivce tak kritiky, ale hlavně necelý rok poté naslibovala skupina návrat ve stylu svinějších a hravějích „Hours“. Zpět je tak členitější hudba založená především na vytříbených kytarových rifech a svůj epizodní návrat si například odbyly i nedávno ztracené uřvanější vokály. Výsledkem je však spíš fungující spojení jednotlivých výrazů, které kapela představila během své dosavadní kariéry, než bezduché opakování čehokoliv staršího.
Výraznou devizou Velanů je opět silně návykový hlas Matthew Daviese, jenž působí jistěji než kdykoliv předtím. Jeho ústy se na světlo světa derou texty, na nich je znát, že skupina opravdu dospěla. Mladické emoce nahradily hlubí úvahy odpovídající věku svých autorů. To jakoby by potvrzoval pár pomalejších balad vystavěných na Daviesově naléhavém projevu.
Funeral For A Friend i po technické a zvukové stránce jednoznačně předčili své předchozí počiny. Při poslechu máte pořád čemu věnovat pozornost, a už jsou to například kytary s rozličnými efekty, zmíněný zpěv nebo jaksi přirozená melodičnost a nálada písní. Je to právě zvláštní atmosféra desky, která mě nutila ji poslouchat pořád dokola, ani bych cítil potřebu si v mezičase odpočinout u něčeho jiného. Ani po tolika proběhnutích albem jsem si však nenašel žádného výrazného favorita mezi skladbami (u dlouho jsem nenarazil na desku s podobnou trvanlivostí poslechu, což je neoddiskutovatené plus), a tak za ocenění stojí spíš komplexnost a provázanost celku, který jakoby pulzoval svou vlastní energií. Energií, která vás po prvním zaklepání určitě nepustí rovnou do svého nitra.
Funeral For A Friend se našli už v počátečních stádiích svého fungování a nyní jenom zkouejí, jak se dál rozvíjet. Nepotřebují žádné katulky a na této desce dokázali, že se umí pohybovat na hranici mezi post-hardcoreovým nábojem, melancholickou naléhavostí či emocemi naplněným rockem ve stylu například Manic Street Preachers, na které jsem si při poslední rozlučkové skladbě alba okamžitě vzpomněl. Pozoruhodně koncipovaná deska asi každého zaujme něčím jiným, někdo si k ni cestu možná ani nenajde.
Novinka navíc vyšla symbolicky pět let po vydání debutu „Casually Dressed & Deep in Conversation“, tudíž se určitě nabízí jisté srovnání. Přestože se během těch let skupina značně proměnila, pořád si zachovává svou unikátní tvář, díky níž poznáte hned po prvních tónech nových písní, že je mají na svědomí právě Funeral For A Friend. Tento aspekt jejich tvorby a chu hrát si své jim prostě nemůžeme vytknout ani tentokrát, by náš názor na „Memory and Humanity“ může být jakýkoliv.
Funeral For A Friend – Memory and Humanity
Hodnocení: 9/10
Label: Roadrunner Records / Join Us Records
Vyšlo: 13. 10. 2008
Tracklist:
01. Rules and Games
02. To Die Like Mouchette
03. Kicking and Screaming
04. Constant Illuminations
05. Maybe I Am?
06. You Can’t See the Forest for the Wolves
07. Building
08. Beneath the Burning Tree
09. Someday the Fire…
10. Waterfront Dance Club
11. Charlie Don’t Surf
12. Ghosts
13. Constant Resurrections