Four Year Strong – Enemy of the World

Four Year Strong jsou hudebním seskupením, které mi přirostlo k srdci hned při poslechu prvního tónu. Jsou partou lidí, která mě stejně rychle oslovila svým příjemným a vstřícným vystupováním mimo pódium. V záplavě obnošených stejnokrojů, jež v posledních letech produkuje americká továrna na hudbu, tyhle urostlé chlapíky přehlédnete jen těžko. Nejen díky jejich mohutným plnovousům. Four Year Strong produkují směsici hravého moderního pop-punku servírovaného na pořádně drsném kytarovém podnose, díky které jsou oblíbení u značné části fanouškovského spektra. Jejich debutové album „Rise or Die Trying“ bylo velmi příjemným překvapením roku 2007. Z oněch výše zmíněných závažných důvodů si Vás, vážení čtenáři, autor recenze dovoluje upozornit, že následující řádky věnované aktuálnímu albu „Enemy of the World“ budou silně subjektivně zabarvené. Ale o tom vlastně recenze jsou, ne?

Zavítali jste v říjnu loňského roku do klubu Roxy na pražskou štaci The Eastpak Antidote Tour? Právě tam totiž Four Year Strong, kapela, od které si v předvečer koncertu mnozí návštěvníci příliš neslibovali a brali ji spíše jen do počtu, vystřihla parádní show, kterou kazilo pouze horší ozvučení vokálů. Oni sami se hrdě hlásí k tomu, že jsou především živou kapelou. Pro to, aby se mohli stát úspěšným koncertním lomcovákem ale potřebovali a potřebují také kvalitní základ. A ten v „Enemy of the World“ mají. Opět.

„Nesnažili jsme se měnit náš zvuk, ale chtěli jsme se vyvíjet, vnést trochu dospělosti do té hudby, a prostě napsat lepší skladby,“ řekl zpěvák Dan O‘Connor v rozhovoru pro náš server. Znáte větší klišé? Převedeno do řeči posluchače, Four Year Strong na nové desce působí jistěji. Jednotlivé skladby od sebe jasně odlišíte. Když totiž chějí přitvrdit, kytary nasadí zběsilé tempo při němž struny stěží stačí chytat dech, když se naopak rozhodnou zahrát na popovější notu, vystřihnou nakažlivě chytlavou melodickou pasáž. Následně spojí oba břehy dohromady a jejich síla se tím projeví naplno. Co mi ale trošku vadí, je upozadění syntezátoru. Práce Joshe Lyforda na předešlém „Rise or Die Trying“ byla daleko více slyšet. Velikou devízou Four Year Strong na druhou stranu zůstává fakt, že disponují dvojicí hlavních zpěváků a kytaristů. Dan O‘Connor a Alan Day, na kterých také leží převážná část procesu skládání, umí téhle výhody využít naplno a songy konstruují tak, aby náhodou někdo nezapomněl, kdo že je tím hlavním hnacím motorem Four Year Strong. Vícezpěvy jsou samozřejmě denním chlebem i kořením desky „Enemy of the World“.

Výborný zvuk alba úzce souvisí s prací producenta a rodáka z New Jersey Machineho (Lamb of God, Armor for Sleep či Every Time I Die), stejně jako s nesrovnatelně lepším zázemím, kterého se Four Year Strong dostalo po podpisu smlouvy s major labelem Universal Motown. Dojem roztomilé nedokonalosti z první oficiální placky je tak nenávratně pryč. Na „Enemy of the World“ je všechno přesně nalinkováno, nikde nic zbytečne netrčí, každý prvek má své pevně dané místo, svou roli.

Four Year Strong mají obrovskou výhodu v tom, že do jejich muziky nemusíte dlouho pronikat. Nemusíte hledat složité cestičky k tomu, abyste byli schopni jejich tvorbu uchopit. Buď vás okamžitě osloví nebo si v zápětí po letmém ochutnání jednoduše nalijete jiné kávy. Neexistuje tu nic mezi tím. „Enemy of the World“ je údernější, rychlejší, a i přesto ohromně poutavé. Jestliže se v souvislosti s albem „Rise or Die Trying“ vžil pro hudbu Four Year Stong termín „happy hardcore“, pak po poslechu „Enemy of the World“ by to klidně mohl být „heavyweight pop-punk“.

Four Year Strong – Enemy of the World

Hodnocení: 8/10

Vyšlo: 9.3.2010
Label: Universal Motown, Decaydance

Tracklist:

01. It Must Really Suck to Be Four Year Strong Right Now
02. On a Saturday
03. Wasting Time (Eternal Summer)
04. Nineteen with Neck Tatz
05. Find My Way Back
06. What the Hell Is a Gigawatt?
07. One Step at a Time
08. This Body Pays the Bill$
09. Paul Revere’s Midnight Ride
10. Flannel Is the Color of my Energy
11. Enemy of the World