Finch předvedli v Berlíně hodně dobrou show

Čtvrtek 5. 5. 2005
Německo, Berlín, klub KNAACK
FINCH /USA/, support WIN THE DAY /D/

Asi před dvěma měsíci jsem se dozvěděl o menším evropském tour kapely FINCH. Hned jsem začal shánět více informací a trošku doufal, že nepojedeme daleko. Volba nakonec padla na Berlín. Trošičku problém je u všech podobných kapel a hlavně jejich tour managerů, že všechny koncerty v Evropě plánujou na Velkou Británii a jiná místa jsou většinou zapovězena. Holt ve Státech to jede, Anglie se veze a náš starej dobrej kontinent jen paběrkuje. Už ale žádné nářky, važme si svého undergroundu a vrame se k FINCH. Vyrazili jsme kolem 15.00 z Prahy a netrvalo dlouho, popojížděli jsme stupněm č. 2 v kolonách s kamiónama před Cínovcem. Na hranicích jsem díky svým zážitkům a nejenom svých trošičku začal nervóznět a vzpomněl jsem si na větu: ,,Nach garage“ a né moc příjemnou scénku, jak se mi hrabe ,,německej“ celník v autě a dělá drogový test na bonbóny v přihrádce. Naštěstí si jen vzali pasy a během chvilky je podávali s pozdravem a s úsměvem na rtech. Cesta pokračovala po okreskách do Drážďan a pak dálnice rovnou ,,nach Berlin“.

Naštěstí jsme měli podrobné info, kam jet a nemuseli bloudit v tomhle monumentálním městě. Přijeli jsme do ulice, kde měl klub být a když jsme zahlédli nápis KNAACK, před kterým stál velikej autobus, začali jsme se šíleně těšit na dnešní show. Během chvilky kolem nás prošel novej bubeník FINCH a tak začala panovat jistota, že nejedeme zbytečně. Začátek bude až ve 21.00, tak jsme si došli vedle na poctivej falafel (luxusní arabská vegetariánská dobrota) a postávali před klubem. Najednou se začali šourat týpci v tyráckejch čepicích s pyramidovejma páskama a teen punk rock girls, takže jsme si raději stoupli do fronty a koupili lístky. Předprodej byl 12 euro, na místě přijatelnejch 15, což celkem potěšilo. Následoval průchod klubovou kavárnou a zastávkou u ,,merče“ FINCH. To už ale zase tak příjemné nebylo. Očekávání a potencionální nákup trička se zúžil na jeden design a klíčenku. No, necháme to po koncertě.

Vešli jsme do sálu, kterej byl celkem prostornej, asi bych ho přirovnal ke své lásce – klubu 007 na Strahově. Dali jsme pivko, já samo alcohol frei, a show mohlo začít. Místní partička WIN THE DAY na plakátech avizovala EMO HC, tak jsem se celkem těšil. Hráli asi 30 minut a pokud bych odpustil basákovi jeho přehulenej aparát, určitě solidní záležitost. Přirovnání asi jako 5th April s troškou surovosti navíc. Druhej vokál byl ukřičenej a to já rád. Ještě bych zvukově dodal HOT WATER MUSIC, takže kluci opravdu poslouchaj kvalitu. Sál se nám pěkně zaplnil odhadem 250, 300 lidmi. Na pódium vylezl kytarista a začal štelovat svojí ORANGE mašinku. Pokukoval po sále, rozdával úsměvy a naštěstí na ostatní nečekal dlouho. Vše připraveno, poslední poladění a jedeme. Zdravíme Německo, jsme tady poprvé, dobře se bavte. Ohlášená píseň ,,New Beginnings“. Jo, jo, jo, začínám mít chu vyrazit do kotle, každopádně jsem moc spokojenej. Následujou songy z CD ,,What it is to burn“, ze které se hraje v podstatě všechno a pár slušnejch věcí z nového CD ,,Say hello to sunshine“, které vychází příští měsíc. Už se na něj těším. Je sice cítit odklon od – pro mě – totální energie, ale chlapci se chtěj ukázat jako opravdoví muzikanti, což při koncertě v Berlíně předvedli dokonale.

Musím ale vzpomenout na dojem, který na mě celá kapela udělala. Skladby uváděl kytarista a byl to hlavně on, kdo se svým projevem staral o pohyb po pódiu a o pobavení publika. Basák s tričkem NIRVANA neurazil žádného intelektuála v sále. Zajít na kávu do studentské kavárny by s ním nebyl problém. Druhej kytarista se vezl na vlně celé kapely a doplňoval parádní dojem z celé show. Bubeník hrál geniálně a spocenej na kost odevzdal duši, která je asi veliká. Už chápu, že jako nováček v kapele dodal právě on impuls ostatním pokračovat. Otázkou tedy zůstává projev zpěváka, jenž budil dojem z chystané sebevraždy. Po celou show byl jeho pohled do publika jen občasným jevem a nevím, jaké problémy ukrývá jeho nitro, každopádně EMO, EMO, EMO.

Tenhle koncert byl plnej energie, perfektní zvuk, muzikantská preciznost a zpěv jak z cédéčka, bez sebemenší chyby. Prostě paráda. Na tohle budeme všichni vzpomínat hodně dlouho a mám pocit, že pokud je ještě někdy uvidíme, zážitek bude stejnej. V jedenáct byl konec a nás čekala cesta do rodného města a věřte, bylo o čem povídat. No a tričko máme všichni, všichni stejný. Měl jsem toho sice plný kecky, za volantem jsem ale díky zážitku neusínal ani trošičku. Kupte si nové nebo staré cédéčko a pochopíte, jakej luxus FINCH jsou. Tahle kapela fakt nemá chybu.

BIKER