Desky roku 2010: Největší zklamání

Po vyhlášení nejlepšího debutu, živáku, videoklipu a alternativní kategorie začíná pomalu přituhovat a s novým rokem postupně finišujeme s vyhlášením toho nejlepšího, co na kytarovém poli přineslo obdbobí od prosince 2009 až do listopadu minulého roku. Ještě, než se tak stane, se ale trochu blíže podíváme na jedinou kategorii, jejíž “vítězové“ od nás nedostanou pomyslného Oscara, ale krásnou Zlatou malinu.

Na tom, že byl právě uplynulý rok 2010 hudebně opět velmi kvalitní, se asi bezpochyby shodneme. Na druhou stranu se však objevilo hned několik alb velmi známých interpretů, u kterých konečná podoba zůstala daleko za velkým očekáváním, o čemž svědčí i pětice námi nominovaných kapel, jenž jsou sice obrovské pojmy, ale nejnovější díla se jim více či méně nepovedla.

Trojice autorů ve složení Floček, Michal Špaček a Petr Janoch si poctivě zmapovala posledních dvanáct měsíců a s přehledem se bez sebemenšího zaváhání shodla ve vybrané pětici alb, tedy Top 5 toho nejhoršího z nejhorších pro iPUNK.cz za rok 2010. Tady jsou.

1. Vanilla Sky – “Fragile“

Po odchodu poloviny kapely v roce 2009 se italští hřebci Vanilla Sky stáhli do ústranní, kde v novém složení pracovali na novém materiálu. Toho se svět v ucelené podobě pod názvem “Fragile“ dočkal na začátku léta 2010 a že to byla rána! Nudná, nic neříkající anglicko-italská slátanina nás v parném červenci natolik zapotila, že jsme ani nenašli sílu na případnou, asi ne více než jednobodovou, recenzi a nebýt známých jmen a šikovné slečny na obalu (soudě podle zad), bychom pravděpodobně na tuhle desku úplně zapomněli.

Další povedená předělávka, tentokrát písně Just Dance od Lady Gaga, a neméně vtipný videoklip, slibovaly vidinu zábavné desky, jenže sliby chyby, skutek utek a Vanilla Sky a jejich “Fragile“ si od nás za rok 2010 s přehledem a plným počtem bodů odnášejí zlatý plod ostružiníka maliníka za nejhorší hudbu, texty i celkový dojem.

2. American Hi-Fi – “Fight The Frequency“

Na nové album populárních American Hi-Fi se čekalo více než pět let. Výsledek? Podprůměrná deska, která ani zdaleka nesahá po kotníky předešlým počinům, a jejíž obsah dává jen matně vzpomenout na hity typu Flavour of the Weak či The Art of Losing. Na desku “Fight The Frequency“ se po komplikacích s vydavatelstvím čekalo 15 měsíců navíc a z původního romantického překvapení léta 2009 se album tak trochu zapomenulo až uprostřed loňského srpna. Co naplat, American Hi-Fi postupně upadají do zapomnění a partě okolo sympatického Stacey Jonese nepomáhá ani obnovená spolupráce s původním bubeníkem Brianem Nolanem, ani návrat ke kořenům v podobě znovuzrozeného artworku nahrávky, jenž odkazuje na tíměř deset let starý debut.

3. Good Charlotte – “Cardiology“

No, je to lepší než minule, co si budeme povídat, ale časy á la “The Young and The Hopeless“ jsou pravděpodobně už opravdu nenávratně sečteny. Maddenovic dvojčata hold už dávno opustila pořádné kytary a zabředla až po krk do vod elektroniky, hip-hopu a popu. Vzhledem k tomu, že se deska “Cardiology“ natáčela kvůli nespokojenosti Good Charlotte s původním producentem nadvakrát a spozdila se tak téměř o rok, se rozhodně čekal heroičtější výkon a minimálně tak složitá a komplexní album, jako je lidské srdce samotné. Místo toho však toto marylandské kardiologické oddělení nenabízí léčbu, ale občasná srdeční selhání. Bohužel, je třeba smířit se tím, že Good Charlotte už zdaleka nejsou to, co bývali, čehož je důkazem i třetí místo v našem žebříčku toho nejhoršího.

Další nominované desky (abecední řazení):

Alkaline Trio – “This Addiction“
Weezer – “Hurley“