DeLonge bilancuje uplynulý rok

Aktuální číslo anglického časopisu Kerrang! přineslo rozhovor s Tomem DeLonge, ve kterém kytarista a zpěvák bilancuje rok 2005:

Jaký byl rok 2005 pro tebe?
Byl to divnej rok. Na jedné straně se stalo hodně vzrušujících věcí okolo mě, ale na druhou stranu se ve světěl stalo hodně špatnejch věcí. Proto je to divný.

Co pro tebe bylo vzrušující?
Práce na desce Angels & Airwaves a utváření této kapely je asi to nejvzrušující, co se mě v hudební kariéře dosud přihodilo. A kromě narození mé dcery je to vůbec to nejlepší, co mě v životě potkalo.

A co jsou tedy ty špatné věci?
Je mě špatně, jak zasraná je Amerika a z těchto věcí okolo. Vždy, když otevřu noviny, mám pocit že je konec světa. Každej den. Každej titulek je o špatných věcech a nic, co by to mohlo aspoň trošku vylepšit. Navíc máme asi nejhoršího prezidenta v historii našeho národa a tato země je asi v nejhorším postavení, v jakém kdy byla.

Loni jsi v prezidentských volbách podporoval Bushova rivala Johna Kerryho. Naštvalo tě, že to nakonec dopadlo jinak?
Nikdy jsem nemyslel, že všechno co udělám, bude nakonec mít nějakej význam, ale chtěl jsem aspoň pomoct dobrý věci. Nejhorší na tom bylo, že všechny kulturní organizace, vysokoškoláci apod. hlasovali pro Kerryho. A všechny venkovské oblasti, kde je slabá ekonomika a náboženští fanatici hlasovali pro Bushe.

Říkáš, že věřící lidé a farmáři jsou idioti?
Ne, to vůbec ne, ikdyž všichni fanatici můžou být docela děsiví.

Kdo je pro tebe hrdina letošního roku?
Bono z U2. Je úžasnej a pořád překonává hranice toho, co všechno může rocková hvězda udělat.

Nemyslíš si, že zašel příliš daleko, že už se ani tak moc nesnaží být rocková hvězda, ale spíš Matka Tereza?
Cože? To je ta nejlegračnější otázka, jakou jsem kdy dostal. Tím, že pomáhá v boji s AIDS a chudobou, zašel příliš daleko? Jenom novináři se můžou na něco takovýho zeptat, to miluju!

Dělᚠněco, co by někomu pomáhalo?
Založil jsem nadaci, která, doufám, bude lidem pomáhat. Je mi jasný, že to vypadá, že to dělám, abych byl in, stejně jako zpěváci a herci, kteří mají malinkaté charitativní organizace. Ale je to naše zodpovědnost pomáhat světu okolo, protože my jsme z něj vysáli hrozně moc. Nehledě na to, jak moc je to módní záležitost, každej by měl dělat to, co může. Nemyslím, že změním svět, ale chci se aspoň o to pokusit. Nebylo by to skvělý? Co kdyby to fungovalo, co kdybych ten svět změnil?

Celé roky jsi byl ten kluk z plakátů, který si dělá ze všeho legraci. Proč bysme tě teď měli brát vážně?
Doufám, že lidi poznali, že na poslední desce Blink to bylo o něčem jiným. Byli jsme kluci, kteří na všechno neserou a přitom si na tomto založili svoji obrovskou kariéru. Ale potom, co můj bratr odešel do Iráku a když jsme sledovali CNN během nahrávání té desky, když na Baghdád padaly celý den bomby, měl jsem hodně sevřený žaludek, že jsme se vydali do nebezpečné oblasti.
Četl jsem knížky o americkém působení na Středním východě, hodně mě to zajímalo. Lidi si myslí, že je to divnej paradox, že kluci, kteří dřív běhali nazí po ulici, můžou najednu mluvit o americké politice ve zbytku světa. Věřte mi nebo ne, ale přesně o toto se zajímám.

Jak chceš přesvědčit lidi, že toho umíš víc, než jen prdět?
Nevím. Chci, aby lidi věděli víc, kdo jsem, ale taky nechci, aby zapomněli na tu poji první stranu. Rád si užívám srandu a směju se, až mi tečou slzy, když si udělám legraci z někoho, kdo se potom cítí trapně. Ale jsem taky člověk, kterýmu zavolal John Kerry, aby s ním dělal kampaň. Myslím, že mám v sobě něco víc. Napnul jsem všechny síly, abych trochu zmobilizoval mladý.

Kdyby to nakonec dopadlo jinak, myslíš, že bys teď obědval v Bílém domě?
Jo. Kdyby John Kerry vyhrál volby, asi bych si koupil dům ve Washingtonu DC a zapojil bych se ještě víc. Je krásné inspirovat lidi svojí tvorbou a já doufám, že to budu moct dělat teď svojí hudbou na úrovni, které jsem dřív nebyl schopen.