Co poslouchá… Radiii z My Funeral

Rubrika Co poslouchá spatřila svou nejnovější obě v Radiiim, frontmanovi moravských My Funeral, kteří letos v létě vydali debutovou desku „Red“. Alespoň nějakou představu o tom, čím se nejspíš inspiruje, si můžete udělat při prohlédnutí pětice jeho současných favoritů mezi hudebními výtvory:

Gallows – Orchestra of Wolves
U téhle desky z roku 2007 mě obrovsky baví to, že a ji poslouchám třeba po sté, pokaždé mě dostane. Je přímočará a nekompromisní, což jsou podle mýho názoru největší poznávací znamení týhle bandy z východní Anglie. Věci jako In the Belly of a Shark, ke který se navíc užasně povedl klip, nebo třeba Kill the Rhytm asi opravdu nenechaj nikoho klidným. Čajík o páté si u poslechu týhle desky asi nedáte.

City and Colour – Sometimes
Počin Dallase Greena, hodně populárního hlavně v rodné Kanadě, jinak také člena úžasný kapely Alexisonfire. Pokud jeho tvorbu neznáte, jeho vyzហvám žánr rozhodně nenapoví. Jedná se totiž o folk. Pro mě absolutní relax, pokud se chci uklidnit. Dám si
cigárko a pouštím Dallase. Jen stěží se dá odolat tak užasně sametovýmu hlasu, kterým tenhle chlapík oplývá.

Nine – Kissed by the Misanthrope
Ukázkový příklad hesla „v jednoduchosti je síla“. O tom, že tohle opravdu uznávají, svědčí fakt, že strohost a jednoduchost razí už po dlouhých 13 let svýho působení. Když jsem desku slyšel poprvé, dostal jsem kopačku do nosu v podobě válu Damnation. I přes tu jednoduchost nejsou riffy prvoplánový, naopak po pár posleších člověk nechápe, kde se ty nápady berou. Obrovským plus je i naprosto skvělý zvuk, kterej se těmhle švédským veteránům hodně povedl.

Norma Jean – The Anti Mother
Tuhle kapelu jsem nikdy nesledoval, ani příliš neposlouchal, ale myslím, že poslední dobou to zdatně
doháním. Učaroval mi song Robots 3 Humans 0 a pozdějí celá deska. Skvělej zvuk, slyšitelná vyhranost, užásně skloubené melodické vokály a řvané party. Šupa!

Refused – The Shape of Punk to Come
Rozhodl jsem se uvést tuhle desku stejně tak, jako jsem se rozhodl ji nekomentovat, protože si myslím, že nepotřebuje. Pro mě největší mezník mýho hudebního života. R.I.P. Refused! New Noise 4ever!!