Co poslouchá… Maart ze Selfish

Na naše stránky se po prázdninové pauze opět vrací pravidelná rubrika Co poslouchá. Hned prvním úlovkem v novém školním roce se stal kytarista Maart – člen tuchlovických Selfish, kteří se momentálně mohou pochlubit novou deskou „Najednou“. Zde je tedy jeho pět nejposlouchanějších desek:

Iné kafe – Bez udania dovodu
Poslední CD týhle slovenský legendy je už sice starý 4 roky, pro mě je ale pořád na špičce mýho playlistu a je pro mě zřejmě neoposlouchatelný. Slyšel jsem tu desku už minimálně tisíckrát, ale její energie, dravost a přitom nijak se nevnucující melodičnost mě pořád strašně baví. Jenom málo která z československejch kapel mě dostane a tohle je jedna z nich. Velká škoda, že už je nikdy neuvidíme naživo a nedočkáme se novejch věcí :(

Beerbong – Beerbong
K týhle italský bandě jsem se poprvý dostal, když jsem slyšel jejich song v mp3 přehrávači na jednom nejmenovanym punk-rock serveru. Píseň s názvem My Shorts mě fakt chytla a tak jsem si okamžitě sehnal jejich poslední desku pojmenovanou Murder Party. Teď momentálně ale víc sjíždim předchozí CD s názvem Beerbong. Jedinou výtku bych měl u obou koleček možná ke zvuku kytar, mohl by bejt trochu hutnější, ale jinak se jedná o muziku přesně podle mýho gusta. Nejvíc mě asi dostává bubeník, protože to co tam na ty škopky předvádí je neskutečnej náser.

9mm – On The Edge
Další italská kapela, se kterou jsme měli čest si vloni zahrát 2 koncerty. Myslím, že na desce ani nenajdu song, kterej bych během poslechu přepínal. Vydařený CD a naživo s přehledem zahraný. Navíc parta složená z úplně pohodovejch lidí, což je pro mě další plus. Nejvíc mě baví neuvěřitelný kytarový vyhrávky a sóla – pořád sem se utěšoval, že maj ty kluci určitě drahý aparáty, drahý kytary, atd atd a že to je ten důvod proč já bych nikdy nic podobnýho nezahrál. Bohužel všechno tohle se mi rázem zhroutilo, když Lollovi na jednom z našich společnejch koncertů praskla struna a dohrával zbytek show na mojí kejtru. Aparátem, ani tím dřevem to fakt není, hergot! :( Jdu cvičit :D

Rise Against – The Sufferer & the Witness
Miluju tenhle do určitý míry „nařvanej“, agresivní zpěv, kterej si ale zachovává pořád dost silnou melodičnost. Ve spojení s rychlejma bicíma a nabroušenejma kytarama to nemá chybu! Velkej podíl na tom jestli u mě kapela „uspěje“ nebo ne, má právě hlavní zpěv a tady bych dal 10 bodů z 10ti. Mám tuhle kapelu hodně v oblibě a s každou novou deskou více. Poslechnu si všechny placky Rise Against, ale nejvíc mi poslední dobou hučí v uších asi právě tahle poslední. Výborný nápady, super zvuk a všechno dohromady to šlape přesně tak jak má. Víc to asi nemá cenu rozebírat, ne?!

Millencolin – Kingwood
Mám rád všechny placky Millencolin. Hodně se mi líbí barva hlasu zpěváka Nikoly Sarcevice a skladby jako Farewell My Hell, Shut You Out nebo Biftek Supernova řadí tuhle desku do špičky mých oblíbených. Trochu škoda, že naživo nemá kapela o chlup větší šávu a show, jak by asi člověk od takhle známý a populární bandy očekával. Ale na druhou stranu zas tak často na jejich koncert nezajdu, takže mě to vlastně až tolik netrápí.