Co poslouchá Karel Vrána z Empty Hall of Fame

Dnes jsme zabrousili do tábora moravských Empty Hall of Fame, jejichž kytarista Karel Vrána se nám svěřil s tím, jaké jsou jeho momentálně nejoblíbenější nosiče kvalitní hudby:

Verse – Aggression
Verse jsou pro mě jednou z nejstěžejnějších kapel HC scény poslední doby a jejich předchozí deska „From Anger and Rage“ je určitě jedna z nejlepších vůbec. Tak jsem byl hodně zvědavej, s čím přijde tahle pětka z Providence. Album je ještě temnější než předchozí počin, ubylo sypaček, naopak přibylo pomalejšich valivých kytarových stěn. A hlavně texty mají zase hlavu a patu, takže je určitě doporučuju pročíst!

Rise Against – Appeal To Reason
Upřímně, na to, jak mám Rise Against rád, mi první singl, co se objevil na myspace moc radost neudělal. Střední tempo, nikterak zajímavej refrén a docela zklamání. Od desky jsem tak moc neočekával, což se mi i potvrdilo. Ale jak šel čas, začínalo mi být divný, že na to, jak se mi to nelíbí, to Winamp už 3 dny neopustilo. Nakonec musím uznat, že „Appeal To Reason“ je, bohužel, jiná, než bych ji chtěl osobně mít, ale i přes to všechno mě baví a funguje jako celek. Občas mi už připadá, že se kluci solidně vykrádají. Hlavně mě celkově štvě to zpomalení, ale pořád mají, co říct a určitě si je nenechám ve Vídni společně se Strike Anywhere ujít.

August Burns Red – The Messenger
Teď zase z trochu jinýho soudku. Přiznám se, že mě z metal-coru baví jen pár kapel. O to větší radost mi August Burns Red udělali. Hrozně technickej metal-core masakr, kterej střídá mosh pasáže s klasickýma vyhrávkama a sypačkama, že to není snad možný. Vůbec mi nevadí, že tady absentují jakýkoliv melo zpívaný pasáže. Doporučuju i klipy na youtube. Shodou okolností se tady zanedlouho August Burns Red ukážou, takže doporučuju. Naživo to musí být regulérní zlo.

The Gaslight Anthem – Sink or Swim
Co dodat, o téhle kapele z New Jersey se poslední dobou mluví víc než dost a bezesporu si to zaslouží. Jak už jsem kdysi řekl, Gaslight Anthem zní, jako by měli Against Me! potomka s Bruce Springsteenem. Tohle je snad jediná deska, která mě od svýho vydání nepřestala bavit ani na jeden den. Výborný texty, melodie a co jsem měl možnost poznat, tak jsou to i hrozní sympaáci. Troufám si tvrdit, že jsou jednou z nejoriginálnějších kapel v současné punk scéně. Letos jim vyšla druhá deska. Taky výborná zaležitost, ale pořád mám „Sink or Swim“ o stupínek výš.

United Nations – United Nations
Zase skok jinam. Boční projekt lidí z Thursday, řezníků z Number Twelve Looks Like You a Converge. Prapodivná kombinace, která ale funguje parádně. Jedná se o docela solidní emo-violence. Songy nejsou delší než 3 minuty, přitom se nebojí použít třeba i saxofon. Každopádně tohle rozhodně není trendy emo hudba pro zmalovaný děti!

Strike Anywhere – Change Is a Sound
Kdo mě zná, ví, že tohle hold nemůže chybět. Zavání to až úchylkou, ale Strike Anywhere jsou pro mě zásadní kapela. A už přístupem, sdělením, atp., takže to nebudu radši ani moc rozvádět.

Dead Hearts – Bitter Verses
Kapela z podobnýho soudku jako Verse. Moderní new-school HC, kde pomalejší tempa střídají sypačky. Nesmí chybět sborový vokály, který mají hroznou sílu. Bohužel se Dead Hearts nedávno rozpadli. O to větší škoda to je. Pro toho, kdo má rád kapely typu Comeback Kid, Have Heart, Champion atd., jasná volba.