Co poslouchá… Josh Bradford ze Silverstein

Svůj momentálně nejoblíbenější playlist nám tentokrát poslal kytarista Josh Bradford, zakládající člen kanadské kapely Silverstein, která již tuto neděli 8. června vystoupí v pražském Lucerna Music baru společně s dalšími stylově spřízněnými partami From First To Last a Ion At An:

Grade – Separate The Magnets
Nemohu začít jinak než těmito hrdiny z našeho města, dnes už legendárními Grade. Tahle kapela nás velice ovlivnila v našich úplných začátcích a taky nám do značné míry pomohla navázat pro nás posléze zcela zásadní kontakt s Victory Records. Tohle jejich album bych obzvl᚝ vyzdvihl, protože bylo jedním z prvních, které přineslo kombinaci řevu a melodického zpěvu. Přesně tenhle styl, hardcore obohacený o melodické pasáže, je v podstatě většinovým pra-základem emo/screamo/metalcore/jakkolivtochcetenazvat žánru, který v současné době tolik odevšad slýcháme.

Elliott – False Cathedrals
Pro tohle album je nejtypičtější skutečně epická a impozantní struktura písní plná melodií a rytmů. Jsou krásné a chytlavé, ale zároveň tolik dynamické, že výsledek vyvolává dojem slušného nářezu. Dokonalé.

Buried Alive – The Death Of Your Perfect World
Tohle je hardcore ve své nejesenciálnější podobě. Surový a nepoddajný jako dlouhé hřebíky. Tak přímočarý, že tě rozběsní do stavu, že bys dal vlastní mámě pěstí… naposto brutální, ale fantasticky strukturované skladby, a přitom skvěle zapamatovatelné!

Propagandhi – Potemkin City Limits
Poslední album od nejlepší kanadské punkové kapely všech dob. Tolik spontání, naléhavé a naštvané, a přitom s texty, které jsou trefné, inteligentní a politické v nejlepším slova smyslu. Jejich principy a myšlenky inspirovaly a pomohly dát tvar a formu těm našim. Mne samotného strašně moc ovlivnilo, když jsem slyšel Chrise Hannaha v první skladbě na „Less Talk, More Rock“ deklarovat: „Consider someone else, stop consuming animals“ – nikdy předtím jsem neslyšel tak přímočaré vyjádření se k tomuto tématu…

The Gaslight Anthem – Sink Or Swim
Dostal jsem tohle CD těsně před dvanáctihodinovou cestou autem a za celou dobu jsem ho nevyndal z přehrávače… když to jelo potřetí za sebou, zpíval jsem si už skoro všechny songy s kapelou. Punková muzika s vlivy blues a folku, se spontánními, neučesanými a „ukecanými“ texty, které jsou totálně nadčasové – znějí jako, že mohly být napsány třeba před 30 nebo 40 lety…

Mew – And The Glass Handed Kites
K tanci vybízející indie-pop s velmi temnou tváří. Tahle kapela je naprosto unikátní v mnoha směrech, a je to nezvyklý falsetto zpěv nebo velmi zvláštní rytmy a tempa. Skvělá příležitost pro chvíle, kdy má člověk náladu poslechnout si „něco úplně jiného“…