Bylo/nebylo na iPUNK.cz se kdysi stalo – část 2

Když už jsme na konci první části nejnovějšího dílu Bylo/nebylo načali proklínaný a zároveň milovaný facebook. Ani iPUNK.cz nezůstal v moderních trendech pozadu a po malé debatě uvnitř redakce a absenci komentářů se rozhodlo, že je potřeba dát čtenářům alespoň částečně prostor vyjádřit se a i přesto, že to většinou končí u kliknutí na tlačítko „líbí se mi“ (zarytí fejsbůkaři ví), my jsme spokojeni a konečně se cítíme světově a alespoň se můžeme v klidu podívat, kdo nás čte, kdo nenávidí a nemusíme neustále posílat fotografa v oranžovém do terénu, aby nám nafotil všechny naše hatery a odpůrce. Hurá.

A možná i díky tomu, možná i díky skvělé nové spolupráci se zimním Rock for People, kterou považujeme za významnou (3x hurá Janskorovi) nebo snad díky novým rubrikám, které skončily ještě dříve, než začaly, překročil iPUNK hranici dvou miliónů návštěvníků! Zdá se to pomalu neuvěřitelné, ale je to tak a představa, že jste si za poslední roky otevřeli více než 2 miliónkrát web, který vede banda individuí, jako jsme my, je více než příjemná. (Samé kecy. Chtěli jsme vám jen zvednout ego. Pravda je, že 2 mega za takovou dobu a dřinu jsou fakt málo a mohli byste se v příštích čtyřech letech snažit mnohem více).

Ale abyste si nemysleli, že iPUNK není dřina (není to pravda, ale tenhle odstavec napsat musíme), tady je pár bonbónků z poslední doby. Takový Míša ‚Juve‘ Špaček se nedávno tak vystrašil ze svého růžovo-zeleného zabarvení monitoru, že neváhal, zvedl telefon, vytočil non-stop eskort linku doktora Vaška Janečka a poté, co mu s brekem vyjmenoval všechny kombinace nastavení barev, jasu a kontrastu, které vyzkoušel, poradil mu servis man Janskor zázračnou věc – připojit pořádně datový kábl. Kdo ví, jestli se Juve ještě teď nesnaží vrátit ono rozhozené nastavení do původního stavu.

Dost, především psychicky náročné, práce přinesly také trable okolo nového webu. Ano, je to tak. Po několika letech pro vás chystáme (tedy…chystali jsme) zbrusu nový, hezčí, lepší a propracovanější web. Dokonce jsme se rozhodli, že seženeme schopného programátora, zaplatíme mu za jeho snahu (když už my sami nevíme, co s těma prachama) a rozjedeme to ve větším. Jenže ejhle…co se nestalo, pan “programátor“ těsně před odevzdáním dostal strach, úplně přestal komunikovat a celá jeho i naše práce tak přišla po několika měsících vniveč (však počkej kamaráde, my si tě najdem!). Už tak špatná situace se tak rázem stala ještě horší a i když už jsme možná náhradu sehnali, kdo ví, jestli se onoho nového systému dočkáme ještě letos. Škoda přeškoda, návrh růžového designu s květinkami, srdíčky a zvířátky vypadal opravdu slibně.

Na závěr pro vás máme perličku, která přebíjí úplně všechno, co se kdy u nás v redakci stalo. Naše velebnosti pan Janoch a jeho dlouholetá (a imaginární – to už nám nikdo nevymluví) přítelkyně se po 2305 dnech (pro větší představu je to asi 6 a půl let, 330 týdnů, 55 320 hodin, 3 319 200 minut nebo 199 152 000 vteřin) společného soužití na konci dubna poprvé podepíší společně jako Janochovi. V dnešním světě jde úplně všechno, čehož je jeho svatba perfektním důkazem, a poté, co jsou v Asii sňatky s počítačovými a podobně smyšlenými postavami naprosto běžné, bude mít konečně prvního zástupce i Česká Republika. Bez urážky. Každopádně přejme jim to, je to velká událost. Většina redakce jim může jen tiše závidět a nebo upřímně oběma pogratulovat! Ale Péo pamatuj – sex a podobné prasečinky až po svatbě! Jo, a hostina začíná kdy?

To by bylo z našeho povídání všechno. Jsme rádi, že nás pořád nějakým způsobem čtete, hromadíte se i na pekelném fejsbůku, posíláte peníze, líbezbrífy a neotravujete nás v komentářích. Za rok nebo za dva můžete čekat další nálož nudných příběhů od nudných redaktorů iPUNK.cz a do té doby na nás nezapomeňte alespoň 6x za den kliknout, a tam ty milióny skáčou. Jsme za vás rádi, opravdu!

PS: Pokud se divíte (nevěříme, že někdo takový vůbec je, ale dobře), kam že se to za poslední roky poděl poslední z redaktorů Hanses, věřte, že se zuby nehty stále drží na dobrovolném koncentračním táboře (studiích medicíny). A to, myslíme, mluví úplně za vše.