Bowling for Soup (se) v Berlíně hlavně bavili

Texaskou kapelu Bowling for Soup není třeba zdlouhavě představovat. Za svoji třináctiletou existenci si díky svým melodickým songům a zejména pozitivnímu přístupu k hudbě dokázali získat zástupy fanoušků. Začátek koncertu v berlínském Knaack klubu byl ohlášen na devátou večerní. Když jsem ale skoro načas dorazila do klubu, zábava už byla v plném proudu. To bylo trošku překvapení, protože tady v Berlíně se na nějakou dochvilnost příliš nehraje. Ale zpět do klubu. Bowling for Soup si své turné pozvali kalifornskou partu Army of Freshmen. Obě kapely spolu spojuje společně pořádané Get Happy Tour. Na pódiu se teď ocitly hned troje klávesy, takže jejich počet převažoval nad kytarovými nástroji.

Army of Freshmen se pohybují někde mezi poppunkem a powerpopem. Jejich sehranost a energické vystupování má ale do začátečníků dost daleko. Zpěvák Chris neustále přebíhal z jednoho konce pódia na druhý a když mu tento prostor nestačil, neváhal se vypravit mezi fanoušky. Čilý ruch vládl i pod pódiem. Skákalo se od začátku až do konce. V předních řadách se mezi poměrně mladými fanoušky ocitlo i pár šedivějících tatíků, kteří si show užívali stejně jako jejich ratolesti. Málem došlo i na stage diving. Zatímco se zpěvu ujali klávesista s kytaristou, jeden z rozjařených fanoušků vyskočil na pódium, objal odpočívajícího Chrise a společně si pár vteřin zaskákali. Šastný fanda se už už chystal přistát na rukou ostatních pod pódiem. Ovšem když zjistil, kdože to pod ním vlastně stojí, rozmyslel si to a dolů raději elegantně seskočil. Army of Freshmen hráli převážně songy z nejnovějšího alba „Under The Radar“, ovšem došlo například i na skočnou Get Um Up z alba předchozího. Po půlhodině se pánové odebrali z pódia. Jejich čas měl však ještě přijít…

Krátce po desáté se ze tmy konečně vynoří Erik s kytarou a spustí úvodní My Hometown. Zbytek kapely ho následuje. Od první sloky si fanoušci s úsměvem na tváři zpívají své oblíbené songy s kapelou. Hlavním cílem BfS je totiž bavit. Diváky, ale hlavně sebe. Kytarista Chris neustále předvádí triky s trsátkem. Každý povedený pokus oslavuje, jak malé děcko a publikum to náležitě ocení potleskem. Naopak skončí-li trsátko na zemi, zakrývá si obličej, aby skryl předstíraný stud. Následují hity jako Emily, Last Call Casualty a Punkrock 101. Největší úspěch ovšem sklízí I`m Gay z nejnovějšího alba „The Great Burrito Extortion Case“.

Mezi kapelou a publikem panuje čilá komunikace. BfS se s fanoušky dělí o svoje zážitky z koncertu v Hamburgu, který proběhl o den dříve. Pokud se vážně zřídili tak, jak Eric vypráví, nechápu, jak mohli tento berlínský koncert odehrát s plným nasazením… Ovšem pokud se naopak někdo z publika rozhodl navštívit kapelu na pódiu, byl nevybíravě odstraněn možná až příliš agresivní gorilou. Následují songy Truker Hat, Almost a Ohio (Come Back to Texas).

A právě teď to přijde. Uprostřed Ohio (Come Back to Texas) přestanou BfS hrát a na pódium naběhnou Army of Freshmen a chopí se svých nástrojů. Zpěvák AoF zaujme místo kytaristy a zpěvu se ujme basák Kai. Naprosto suverénně song dokončí a sklízí za svoji verzi potlesk. Ten ale zcela plynule vyústí ve skandování: BfS! BfS! BfS! A Bowling for Soup na nic nečekají a okamžitě odstartují s melancholickou When We Die. O BfS je známo, že něco jako playlist jim nic neříká. Takže před každou písní následuje pošilhávání po ostatních nebo prostě někdo oznámí, co se bude hrát. Dojde i na High School Never Ends, Bitch Song, Girl All The Bad Guys Want (nominovanou na Grammy 2003 ) a nakonec 1985. BfS poděkují a mizí v zákulisí. Následuje bouřlivý ale krátký potlesk.

Pak všichni koukají na pódium a koukají na sebe navzájem. V publiku to sice šumí, ale nikdo se nemá k tomu vyvolat kapelu zpátky. Až se někdo konečně rozhoupe a zařve: We want more! Pomalu se začnou ozývat osamělé výkřiky jako: We want more, too! I want more! I want more beer! apod. Nakonec tedy dojde i na skandované: BfS! Bowling for Soup se dnes večer přece jen ještě jednou objeví na pódiu. Zazní jejich tradiční přídavek, poppunková verze známého songu Ring of Fire od Johnnyho Cashe. Kolem jedenácté se Bowling for Soup rozloučí s diváky na dobro. „It’s perfectly fine to be a happy individual.“…věta, kterou se Eric snažil diváky naučit (ne že by to bylo třeba) vystihuje celý koncert snad ze všeho nejlépe. Nejdůležitější je se bavit!

Bowling for Soup 13. říjen., Knaack klub, Berlín, Německo