Billy Talent – Dead Silence

Billy Talent finálně uzavřeli kapitolu, která skýtala tři plnohodnotná alba. Především studiovky „I“ a „II“ z let 2003, resp. 2006 stojí za raketovým vzestupem torontské čtveřice. Závěr trilogie z července 2009 naopak lidi spíše rozčaroval, než že by jim učaroval, a proto nadešel čas na změnu. Ta změna nese jméno „Dead Silence“.

Je ale skutečně něco jinak? Nebo čeká se od Billy Talent, že budou znít vůbec kdy jinak? Prakticky jsou kapelou, která je sama sobě vlastním žánrem. Utržený styl vokálního projevu, který razí Ben Kowalewicz, dodává neposedný punk-rockový přesah hard-rockovým linkám kytary Iana D’Sa, zatímco rytmická sekce s Aaronem Solowoniukem za bicími a Jonem Gallantem s basou se snaží oba nesourodé živly udržet všemi možnými způsoby v tempu. Na prvních dvou albech to obzvlášť fungovalo, funguje to i teď?

Billy Talent vsadili na to, že to fungovat jistě bude, a zřekli se proto veškerého externího vlivu. Desku nahráli s Ianem D’Sa na producentské židli s vírou, že čistá esence jich samých je tím nejlepším receptem na svébytné album. Tuto karanténu ke všemu dodržovali obzvlášť důsledně, jak nám ve druhém díle iPUNKed sdělil Cone ze Sum 41, který klukům půjčoval při nahrávacím procesu DI k baskytaře. Ani on jako kolega v době už jen několika týdnů před vydáním nedostal práci k poslechu.

Dalším význačným prvkem byla časová pohoda, ve které Billy Talent pracovali. Jelikož Aaron Solowoniuk se v té době připravoval na složitou operaci srdce, po které byl indisponován od koncertování, kapela využila čas k tomu, aby svou hudbu nechala uzrát. Dlouho, dlouho při tom nevěděla, jak album nazve, až adoptovala titul závěrečné písně Dead Silence.

A název se k albu velmi hodí. Ne že by se skrze stopáž skutečně hrobové ticho rozpínalo, ale ta symbolika temnější atmosféry je ekvivalentní s tím, co na desce uslyšíte. Většinou těžké a hutné harmonie implikující depresi jsou dominantou. Žádná ze skladeb není vyloženě vhodná na narozeninovou párty vaši 13leté neteře, pokud teda neinklinuje ke gothikům a místo Chou-chou jako malá nechovala panenku voodoo. Stopy, které vstupují na „Dead Silence“, jsou ty s dravějším charakterem. Na můj osobní vkus albu chybí více dynamiky. Viking Death March jako první vlaštovka ve váš totiž vznítí očekávání ubírající se směrem k dravějšímu tempu. I proto se mezi nejsignifikantnějšími písničkami z prvních poslechů zpravidla jmenují Runnin‘ Across the Tracks, Man Alive! nebo Hangin‘ by a Thread.

S tou velkou změnou bych to tedy neviděl tak žhavě jako drtivá většina recenzentů. Fakt, že je poprvé v historii Billy Talent názvem desky něco jiného než pořadová číslovka, neznamená při poslechu vůbec nic. Přiznejme si, že Billy Talent byli vždycky pochmurní a vždycky z nich byl cítit názor. „Dead Silence“ je prostě jen umělecky nevázaná dílo, které se nemusí ničemu zodpovídat.  Je to esence toho, v jakém rozpoložení momentálně Billy Talent jsou. Pořád jsou to ale Billy Talent a jsem si jistý, že s mnohem větší energií a potenciálem oslovit více lidí než s albem „III“.

Billy Talent – Dead Silence

Hodnocení: 8/10

Vyšlo: 11. 9. 2012
Vydavatelství: Warner Bros. Records

Tracklist:
1. Lonely Road to Absolution
2. Viking Death March
3. Surprise, Surprise
4. Runnin‘ Across the Tracks
5. Love Was Still Around
6. Sand Up and Run
7. Crooked Minds
8. Man Alive!
9. Hangin‘ by a Thread
10. Cure for the Enemy
11. Don’t Count on the Wicked
12. Show Me the Way
13. Swalloed Up by the Ocean
14. Dead Silence