Arctic Monkeys – Favourite Worst Nightmare
Je tomu něco málo přes rok, co britskou indie scénu pobláznila čtveřice mladíků z předměstí Sheffieldu říkající si Arctic Monkeys. Díky první desce, která byla označena za pátou nejlepší desku v Británii vůbec, se stali nejžádanějšími celebritami nejen na ostrově. Když pak chvíli poté ohlásili přípravy na další album, spustili vlnu očekávání, jestli dokáží hudebně předčit především sami sebe.
Odpovědi se svět dočkal ve druhé polovině dubna, kdy lisovnu opustila druhá deska s konečným názvem Favourite Worst Nightmare. Konečný proto, že původně měla být pojmenována třeba Lesbian Wednesdays, ale nakonec se rozhodlo o použití oblíbeného kousku textu z jedné z písniček.
Jestlie neznáte hudbu Arctic Monkeys, možná vás hned z kraje zarazí trochu zvláštní styl skládání písní, ovšem pokud je vám jejich hudba blií, budete mít pocit, že posloucháte jen nevydané věci z předešlé desky. Alespoň co se celkového zvuku týče, škoda. Produkce měla být daleko ostřejí a lepší, ale na velká slova se asi krapet pozapomnělo. Když tedy překousnete, že sound je jako přes kopírák a podíváte se na to, co se skrývá pod ním trochu blíže, budete překvapeni. I přes krátkou inkubační dobu mezi oběma alby kapela i nyní dokazuje, že jejich hlavy nápady rozhodně zdaleka nevyčerpaly. Jestli před rokem nasměrovali světovou indie scénu trochu jiným směrem, pak letos se to podařilo ještě více. Pořád je to ten klasický indie rock, kterému na prvním místě vévodí silné a řízné kytary, ale místy asnete nad perfektně zapadajícími a nečekanými momenty, vyhrávkami a linkami nejen hlavních kytar, kterým právě Arctic Monkeys vyčnívají. Divoká sóla to pravda nejsou, ale pár poměrně jednoduchých tónů dokáže bez problému vyjádřit a předat posluchači náladu té, či oné písně. Každá z nich ve vás pak dokáže vyvolat naprosto odlišný pocit.
Favourite Worst Nightmare je deska druhá, tudíž je srovnání s tou první nevyhnutelné. Nelze opomenout, že tento počin je rozhodně co do poslechu složitějí, jednotlivé skladby se od sebe především pomocí zmiňovaných kytar lií poměrně dost. Nevyhovuje-li zrovna loudavý plouák, stačí ho přeskočit a vzápětí si uívat líbivé jamy nebo místy až undergroundové nebo rave rytmy. V takovýchto pasážích pak naplno vynikne nemalý vliv londýnských punkových, ale i jazzových klubů, který se sice objevil i na prvním albu, ovšem zdaleka ne v takové míře. Posun se dá vyčíst i v mírné změně psaní textů. Ty jsou naopak po tour mimo rodnou zemi ovlivněny už i zaoceánskou scénou, jednotlivé rýmy jsou propracovanější a především v pomalejších věcech více složitější s hlubím zamylením.
Arctic Monkeys dokázali natočit další příjemnou desku, která je opět nejen v Británii peckou. S její pomocí pobláznili i nevelký zbytek Anglie, který je doposud neznal a stali se opět populárnějšími. Kde je tedy chyba? Mírně nadneseně řečeno, všude. Můžete mít pocit, že album je pestré, líbivé, ale po celých čtyřicet minut si říkáte, že mohlo být lepší. Opravdu o dost lepší. Vetí rozdíly mezi jednotlivými částmi kazí kompaktní dojem, zní to jako 12 po sobě jdoucích a narychlo seřazených singlů, navíc i přes hezké momenty tak trochu nedodělaných, skoro polovičních. Jisté nápady na desce bezpochyby jsou, přítě by ale možná neukodila delší pauza spojená s celkovým zdokonalováním. Odpověď na úvodní otázku, zda Arctic Monkeys předčili sami sebe, zní tedy pravděpodobně ano, jenže pocit překvapení a nějakou inovaci nechali za sebou společně s první deskou.
Arctic Monkeys Favourite Worst Nightmare
Hodnocení: 7/10
Label: Domino Recording
Vyšlo: 23. 4. 2007
Tracklist:
01. Brianstorm
02. Teddy Picker
03. D Is For Dangerous
04. Balaclava
05. Fluorescent Adolescent
06. Only Ones Who Know
07. Do Me A Favour
08. This House Is A Circus
09. If You Were There, Beware
10. The Bad Thing
11. Old Yellow Bricks
12. 505