Anti-Flag – The Bright Lights of America

Když jsem se poprvé setkal s Anti-Flag, tak stejně jako hodně lidí jsem jim na docela dlouho propadl. Postupem času to ale začalo jakoby vykysávat a kromě hitů jako Mašina jsem si na ně ani nevzpomněl. Předposlední „For Blood and Empire“ jsem už nijak zvl᚝ neprožíval, protože to byla jen další variace na předchozích 6 desek a tak, když jsem uslyšel, že „Bright Lights“ přinese orchestr a dětský sbor, řekl jsem si, že tentokrát by to mohla být docela zajímavá variace.

„Posaď se! Vyrovnej se! Vzdej se! (a) Drž hubu!“ I když mi tohle hoši začali kázat až v 10. kousku, já to plnil hned od prvního, protože jsem asi dostatečně netušil, že smícháním energického potenciálu Anti-flag s velkolepými vlastnostmi smyčců, kostelních zvonů, akustiky, chorálu a toho všeho, co tam dokázali zakomponovat, lze dosáhnout tolik působivého výsledku. Díky tomu se na albu totiž vůbec poprvé podtrhla typická zasmušilá, avšak vždy agresivní a nikdy-se-nevzdávající atmosféra, kterou kluci už přes desítku let fascinují své fanoušky.

Příjemně mě překvapil i intimnější přístup k albu, který vnesl procítěnějšího ducha a taky něco na vyvážení politických postřehů a názorů, které jsou mnohem fingovaněji podány než kdy předtím a vůbec – linky jako:“Můj otec Michael je génius, vidí svět jak nikdo jiný,“ zní prostě dobře, a když posloucháte text ke Spit in the Face na vyšehradském hřbitově, tak to má hodně co do sebe.

K instrumentálním výkonům samotných členů je pak téměř zbytečné se vyjadřovat. Obě kytary jsou jako vždy skvěle sehrané a přitom samostatné, bicí neuvěřitelně energické a verbující, basa tradičně baví. U mikrofonu plodícího nakažlivé melodie se to střídá jak na běžícím pásu a zdravá míra doprovodných vokálů opět nechybí. Mimo celé to inovační orchestrální pojetí, pak musím vzpomenout i nezvyklé zvuky jako je např. hromobití nebo průjezd vlaku, které působí vždy kouzelně, když je vytrhnete z kontextu běžného života.

Škoda jen, že je dokonalost nedostižná, a že kluci nedotáhli ten impozantní nápad až do konce, abychom vedle těch bohatě obdařených pasáží nemuseli procházet i téměř nedotčenými místy, protože v konečném efektu to působí hodně nevyváženě. No a pak, jednoduše řečeno, je na albu přerefrénováno.

„The Bright Lights of America“ je hodně zajímavá a pokroková deska, která jen dokazuje, že přechod k major labelu není nutně špatným krokem. Hudba je očividně baví a dělají ji prostě tak, jak chtějí. Jdou dál a nejlepší na tom všem je, že starým Anti-flag to nic neubírá. Pořád je to ta parta, co vám dokáže chrstnout přímo do xichtu – jenom to teď dělá s noblesou.

Anti-Flag – The Bright Lights of America

Hodnocení: 9/10

Label: RCA Records
Vyšlo: 1. 4. 2008

Tracklist:
01. Good and Ready
02. The Bright Lights of America
03. Vices
04. The Modern Rome Burning
05. If You Wanna Steal (You Better Learn How To Lie)
06. No Warning
07. Spit In the Face
08. We Are the Lost
09. Go West
10. The Smartest Bomb
11. Shadow of the Dead
12. The Ink and the Quill (Be Afraid)