Against Me! prosvitěli Prahou
Americkou partu Against Me! netřeba nějak zvláště představovat. Já osobně jsem měl možnost ji poprvé vidět před dvěma lety v brněnském klubu Fléda a jejich koncert mě tenkrát naprosto odrovnal. Skvělá energická hudba a pohodový přístup kapely, která neváhala přijít za návštěvníky klubu, aby si s ní zahráli stolní fotbálek.
Tehdy šlo ještě o vcelku neznámou skupinu a mohla jenom překvapit. Od té doby jí vyšla dvě mediálně úspěšná alba „Searching For A Former Clarity“ a nejnověji „New Wave“, a už proto se jejich pražské návštěvě dostávalo mnohem více pozornosti a s tím se zároveň objevila i větší vlna očekávání. Jak tedy tihle anarcho-punkáči uspěli?
Against Me! jsou známí tím, že si za svůj doprovod dokáží vybrat hodně různorodou směsici kapel a nejinak tomu bylo i v Praze. V Lucerna Music Baru se měli jako první představit novozélandtí Steriogram. A ti se s ničím absolutně nepárali. Na pódium vyběhli včele s lehce ulítlým zpěvákem, který první skladbu stihl z poloviny odzpívat na zádech jednoho z diváků. Poté si otevřel plechovou třetinku Gambrinusu a mohlo se pokračovat v jízdě. Celý set se nesl v bláznivém rocknrollovém duchu a bavilo se při něm relativně početná skupinka přihlíejících. Celé vystoupení těchto bláznů z jižní polokoule skončilo krátkým instrumentálním finiem, při kterém zpěvák zanechal kapelu napospas přihlíejícím lidem a v klidu si doel pro další pivko k baru.
To už se ovšem na svůj výkon připravovali Future of The Left. Jejich styl by se dal popsat jako alternativní rock s hlasovým doprovodem podobným Billy Talent, ovšem s menší energií i kvalitou, ale už vzhledem ke krkolomnosti této definice ji neberte nadmíru směrodatně. Bez mučení se přiznám, že jejich vystoupení mě zrovna neoslovilo, a tak jsem po třech skladbách raději zvolil odchod a posezení u chlazené Plzně v nedalekém restauračním zařízení.
Hlavní hřeb večera jsem si však samozřejmě nemohl nechat ujít, a tak jsem si už několik dlouhých minut před nástupem Against Me! netrpělivě držel místo v předních řadách u pódia. Když konečně s několikaminutovým zpoděním kapela dorazila před nedočkavé fanoušky, s ničím neotálela a odstartovala hitovkou New Wave z nejnovějšího stejnojmenného alba.
Celý set pokračoval ve vskutku zběsilém punk-rockovém tempu. Tom Gabel a spol. podle očekávání představili z větší části songy z nejnovějších dvou desek, a tak zazněly vypalovačky jako Thrash Unreal, Dont Lose Touch, Stop, Unprotected Sex With Multiple Partners nebo Miami. Chybět nemohla ani óda na americkou ministryni zahraničí Condoleezu Rice From Her Lips To Gods Ears. Spokojeni však po skladbách jako Cliche Guevera nebo Pints of Guiness Make You Stronger mohli být i příznivci, kteří si rádi zavzpomínají na staré dobré časy a na rannou tvorbu této party.
Zběsilé tempo, jakým koncert ubíhal, bylo ke všemu podtreno hodně překvapivým úkazem. Against Me! mezi jednotlivými songy neřekli snad jediné slovo a valili na fanoušky jednu pecku za druhou. Jakoby měli naspěch. Co naštěstí nemělo vliv na jejich nasazení. Tom odzpíval veškeré party svým typickým osobitým stylem, při čem neustále vehementě podupoval nohou, a bubeník Warren za svým náčiním předváděl entusiastický výkon podtrený nepřetritým nadšeným úsměvem, který mu vydržel po celý koncert.
Vcelku mě překvapil i zvuk kapely. Ta se rozhodla přiblížit svou tvorbu pražskému publiku v trochu odlišném kabátě, než jak ji znají z řadových desek. Ve skladbách se tolik neobjevovali melodičtější kytarové vyhrávky a celkově vše působilo o něco surovějím dojmem, což dalo vyniknout například jinak ne moc výrazné skladbě Americans Abroad, která se v tomto podání zařadila mezi nejpovedenější kousky večera.
Za necelou hodinku stihli Against Me! zahrát setlist poskládaný ze šestnácti skladeb. Ke konci nasadili pohodovou Sink Florida Sink, která se proslavila především díky kompilaci Rock Against Bush a na úplný fini si hoi nechali pro Against Me! dost atypickou skladbu Ocean. V té chvíli už jsme ovšem museli startovat k úprku na vlak směr Olomouc, a tak přídavek o asi třech skladbách se nám pomalu měnil pouze v tiché duněni odněkud zespod klubu.
Když na zpáteční cestě došlo na celkové hodnocení akce, nebylo žádných námitek k výkonu americké party. Against Me! předvedli, že i přes mediální úspěch neztratili nic ze své energie a nasazení, které obvykle na koncertech předvádějí. Mírným zklamáním snad byli jenom předkapely, které se ne zrovna trefili do naší hudební chuti, ale kvůli nim jsme tam přeci nebyli.