Pipes and Pints – Until We Die

Folk-punkoví Pipes and Pints vnesli svěží proud do stále ještě konzervativních hudebních vod českého rybníka, o tom nepochybujme. Za svou snahu byli odměněni například nominacemi na prestižní ocenění, čímž za velmi krátkou dobu vykročili ze stínu domovské scény. Vždyť vezměme v potaz, že mezi obnovením činnosti kapely a vydáním jejího debutu „Until We Die“ uběhl pouze necelý rok, což je vskutku obdivuhodný výkon. Z výše uvedených důvodů by bylo hříchem nepodívat se tomuto počinu blíže na zoubek, by se tak děje s jistým zpožděním od jeho podzimního uvedení.

Již od samotného zveřejnění mi vrtá hlavou, zda nejde pouze o přefouknutou bublinu, již má na svědomí činorodá parta muzikantů, kteří svou aktivitou a odhodláním suverénně překonávají veškerou konkurenci. Oči a uši každého musí nezbytně spočinout na skotských dudách, které z čistě koumavého hlediska osloví pravděpodobně i laika, co by jinak punk-rock obešel s naprostým nezájmem a nevědomostí. Tím bychom měli vyřešeno a „objeveno“ jednoznačně nejzřetelnější lákadlo z nabídky Pipes and Pints. Co však předkládají dál kromě tohoto v našich končinách poměrně exotického nástroje?

Právě dudy zahajují za doprovodu bicích celou desku poměrně dlouhým intrem, v němž se postupně projevují i další instrumenty. Posluchači je tak nenásilně navozena atmosféra, v níž nemá žádná složka soukolí vyloženě navrch – vokály, bicí, dudy i kytary totiž dostávají po celou dobu přibližně stejně prostoru. Hudba jako taková staví na nikterak uhlazeném, živelném a řízném punk-rocku, který umocňuje zpěvák Syco Mike. Nejenže jeho projev, jakožto rodilého mluvčího z USA, je z pohledu jazykovědného nenapadnutelný, ale zároveň v mnohém připomíná námořníka z pravé irské krčmy, který za svůj život prolil hrdlem hektolitry tamní whisky a vykouřil určitě víc než jednu cigaretu – a už je realita, jaká chce. Do toho započítejme podmanivé momenty, které má na svědomí právě populární skotský nástroj.

Zakouřená hospoda, chlast, dobrá nálada a veselé holky krev a mlíko – takový dojem „Until We Die“ zanechává. Jedná se o hodnověrné ztvárnění irského folk-punku bez špetky zbytečného patosu. Pevně věřím, že tak to má být, a tak to skupina i zamýšlela. Vyznavači nekompromisní punk-rockové hudby si přijdou na své a čeští fandové lidovými tradicemi inspirovaného subžánru jistě zaplesají, že konečně mají kvalitního tuzemského zástupce. Ostatní možná postupně dešifrují fakt, že se vlastně nejedná o zase takový majstrštyk. Kapela sice na desce nemá slabé momenty, avšak ani vyloženě dechberoucí skladbu bychom nejspíš nenašli. Stále tu je navíc prostor pro trochu větší dávku různorodosti, a teď nemyslím tolik oblíbené a všudypřítomné akustické songy.

Deska „Until We Die“ nabízí kvalitní poslech a naprosto neoddiskutovatelně je velkým přínosem pro muziku v České republice, a to jak z pohledu odhodlání členů kapely, tak i toho hudebního. Jenže opět musím zmínit skutečnost, že je to mediálně všechno tak nějak přiživené. Pokud si myslíte, že nominace punk-rockové kapely na ceny TV Óčko znamená, že před vámi stojí to nejlepší, co scéna může nabídnout, pak budete dost možná na omylu. Po hudební stránce tu jsou skupiny schopné nabídnout zajímavější kytarový prožitek. Celý ten úspěch totiž, jak již bylo výše zmíněno, leží hlavně v oblasti managementu a odhodlání jit za svým snem. V tom, a nejspíš i v náboji jejich živých vystoupení, však Pipes and Pints jen těžko budou hledat „soupeře“.

Pipes and Pints – Until We Die

Hodnocení: 7/10

Vyšlo: 27.11.2009
Label: Unrepentant Records

Tracklist:

01. Intro – The Gael
02. Lets Go
03. City by the Sea
04. All I Know
05. Kensington Club
06. Bad Times
07. Fight the Fight
08. When the Pipers Play
09. Heaven and Hell
10. Braveheart
11. Criticized
12. Different Way
13. Where Is My America