Srpnový objev Kissing the Gravestone myslí i na USA
Objev měsíce si pro prázdninový srpen vysloužila pražská formace Kissing the Gravestone, kterou sice největší nadšenci mohli zaregistrovat již v roce 2007, jenže opravdovou pozornost si získává až v posledních měsících. Do velké míry za to může poděkovat svému v pořadí druhému EP albu Diary From The Other Side.
Deska vznikala letos v únoru ve studiu opa pod odborným dohledem Stani Valáka. Na jednu stranu jsme testovali svoje možnosti, zjiovali, jak vůbec některý věci zní, ale zároveň jsme taky nový možnosti teprve poznávali zpěvy, sbory, smyčce a spolupráce s jednou moravskou divou. Byl to skvělej proces, kterej nás dal mnohem víc dohromady a ukázal nám nástin toho, co je možný, a co se dá dělat, a že to jde pořádně, komentují Kissing the Gravestone proces vzniku pěti skladeb, který trval necelý týden. Výsledek práce si ve fyzické formě vydala kapela svépomocí, přičemž tři ukázkové skladby jsou k poslechu na jejím bandzone profilu.
A už je zdání jakékoliv, tak současná sestava skupiny není na hudebním poli žádným seskupením zelenáčů. Členové Kissing the Gravestone si v minulosti prošli formacemi jako Full of Burning Scars, Divine, Presage, Bikkiny Shop a dalšími méně či více úspěšnými projekty. Samozřejmě nám to pomohlo při růstu členů samotných a taky to hodně pomáhá při poznání scény z jiných vrstev a žánrů. Odliná hudební minulost jednotlivých členů pomáhá dostat do naší muziky víc ne metal-coreových prvků.
Tím se dostáváme k tomu, co vlastně můžeme od hudební tvorby této pětičlenné party očekávat. Kissing the Gravestone sami svou muziku považují za melodický metal-core, nebo jak rádi říkají metal-core/pop. Tahle kombinace vznikla kvůli tomu, že některý kapely ze scény odsuzujou čistý zpěvy, jenže my to bereme jako koření muziky a rozšíření jejích možností. Tím popiskem jsme si z toho udělali srandu a zároveň přiznali, že se rozhodně měkkejch pasáží nebojíme. Nechceme se v budoucnu upíchnout k jednomu stylu, vysvětlují Kissing the Gravestone.
Mnozí by se mohli domnívat, že pražská kapela to bude mít v mnoha ohledech jednoduí. Je tomu tak doopravdy? Rozhodně si to nemyslím, rezolutně tuto skutečnost vyvrací zpěvák Noise. Na Praze mu nejvíce schází větší soudržnost lidí, kteří poslouchají stejnou nebo podobnou hudbu. V Praze je to tak, že každej má známý, co poslouchaj něco úplně jiného a ty lidi jen tak na koncert nedotáhne. Negativum hlavního města pak nachází ještě v přístupu mnohých klubů, které často nevychází pořádajícím kapelám vstříc.
Jakou historku nebo příběh by si Kissing the Gravestone vybrali, kdyby se měli charakterizovat spíše po té lidské stránce? Naše kapela je taková jedna velká snůka příhod. Neustále spolu pijeme, hrajeme a vyvádíme, takže je toho hodně. Musel bych jich vyjmenovat tak deset. Každýmu z nás se vždycky při kalbě se zbytkem kapely něco stane. Rozedřená noha, rozseknutá hlava nebo huba, rána hlavou do trámu, protože kytarista do vás chce za každou cenu nacpat buchtu od jeho mámy, užívají si kluci evidentně své stávající hudební kariéry, ale zároveň dbají i na to, aby skupina nebyla jen prázdný pojem. Nestačí fungovat jen jako kapela, ale zároveň jako rodina. Jsme super kámoi a to tvorbě a celkovýmu chodu samozřejmě strašně pomáhá.
Původně jsme se snažili udělat dobrou nahrávku, vytvořit určitý základ pro růst kapely a pak prostě odletět do Států, odhalují Kissing the Gravestone své někdejí, rozhodně ani v nejmenším skromné, ambice. Postupem času už nerozlišujeme, jestli pojedeme pryč nebo ne. Hnací motor jsou pro nás samozřejmě fans, o který je bohužel třeba neustále bojovat. Tady bohužel lidi nejsou moc takový, že by pro podporu kapely aktivně něco udělali, ale musí se jim jít naproti, zaznívá mírné zklamání z přístupu tuzemských hudebních příznivců. I když světlé výjimky naopak kapela vyzdvihuje.
Kissing the Gravestone v současné době nemají mnoho konkrétních plánu, a tak z jejich úst uslyšíte spíše přání za co největší množství koncertů, které by skupina časem ráda okusila také v rámci Evropy a nejlépe i Spojených států. K realizaci těchto snů však chybí spousta tvrdé práce a pomoc schopného člověka, kterého kapela stále hledá.
Během podzimu budete moct tuto pražskou partu spatřit v rámci Stay Positive Tour, na které se vydá se spřátelenými Attic Vanity a The Megan Shore.