NOFX – Coaster
NOFX, ačkoli už nějaké ty roky neskládají zrovna hity, které by se zapisovaly do zlatého fondu, jsou stále pro většinu punk-rockových přívrenců jakousi známkou kvality. Ani novinka „Coaster“ se jistojistě ve studiu nechystala nikterak odlišně od svých předchůdců, a tak všichni už dlouho před vydáním svým způsobem tušili, co si pro nás vlastně sebranka nachystala tentokrát. Jenže světe div se, výsledek je přeci jen překvapující, naneštěstí.
Kvartet obhroublých čtyřicátníků z USA nás zásobuje svým typicky pojatým a především kvalitním punk-rockem už bezmála třicet let, což je samo o sobě obdivuhodné. Bylo by naivní chtít po takovéto ikoně hned několika generací, aby na stará kolena začala svoji hudbu někam posouvat a taky to logicky ani v nejmenším náznaku nevypadá, že by se k něčemu takovému mělo schylovat. Jezte ale pořád dokola vaše nejoblíbenější jídlo a zcela určitě se vám dříve nebo později přejí.
Možná právě to je největší problém „Coaster“, možná je pes zakopaný úplně jinde. Každopádně při poslechu novinky ani z poloviny necítím typické odlehčení a poitek z jednoduché, zato však maximálně efektně poskládané hudby, který pro mě dělá NOFX něčím výjimečné. Přitom se na první poslech zdá, že je tu naprosto vše, co na nich máme/nemáme rádi. Fat Mike si ani tentokrát nebere servítky z ničeho, a tak projedeme zcela obligátně několik opileckých historek, trošku poouchneme křesťanské fanatiky a přeci jen už poněkud vyčpěle zpraíme americké politiky. Vyjma Mikovy zpovědi v My Orphan Year (která i přes veškerou bezprostřednost působí na albu docela neosobně) a opravdu zábavné historky o tom, kterak Mike potkal na jenom festivalu v Německu Saru (nebo to byla Tegan?), tu ale bohužel není mnoho, co by si vysloveně říkalo o vaši pozornost.
Po hudební stránce je zřetelný zejména úbytek rychlých úderných songů, což by zase až tak nevadilo, pokud by s tím ale nepadala velká část kouzla NOFX. Nicméně ještě daleko horí je, že většina disku zní jako prostá výplň, plytká eď, ze které ční pár opravdu povedených momentů, zbytek ale začnete záhy přeskakovat. A to je na dvanáct stop a něco málo přes půlhodinku docela problém.
I přes všechna negativa ale dokáže „Coaster“ slušně zabavit, by ne moc dlouho a moc často. V porovnání s deskami předešlými je to však zoufale málo, a tak s klidným srdcem oprate některou ze starších nahrávek a připomeňte si, proč máte kalifornské veterány tak rádi. A vy, kterým se novinka stejně připlete do cesty, ji po čase přinejhorím použijete přesně tak, jak konec konců sám název napovídá.
NOFX Coaster
Hodnocení: 4/10
Vyšlo: 28. 4. 2009
Label: Fat Wreck
Tracklist:
01. We Called It America
02. The Quitter
03. First Call
04. My Orphan Year
05. Blasphemy (The Victimless Crime)
06. Creeping Out Sara
07. Eddie, Bruce and Paul
08. Best God In Show
09. Suits and Ladders
10. The Agony of Victory
11. I Am an Alcoholic
12. One Million Coasters