System Of A Down – Mezmerize
Dnení recenze bude tak trochu z jiného soudku než obvykle. System Of A Down (SOAD) nejsou vůbec žádná emo-pop-punková partička, ale naopak velmi tvrdá metalová banda, která si za poslední léta vybudovala u fanoušků i kritiků po celém světě veliké uznání. Už když oznamovali nové album jsem se strašně těil, předchozí Toxicity patří rozhodně k mým nejoblíbenějším. A ono to je hned dvojalbum – Mezmerize/Hypnotize. Na druhou půlku si ale budeme muset ještě chvíli počkat, předběžný termín vydání je 27. září 2005 a to prý kvůli lepšímu vstřebání prvního disku…
Od jiných metalových kapel se SOAD lií hned několika věcmi. Jednou z nich je bezesporu smysl pro melodii, která, ač je občas ve velmi tvrdém zpracování, je silná a chytlavá. Někdy se v ní projeví i to, že část kapely je původem z Arménie a Libanonu. Další obrovský klad bych viděl ve zpěvu, který je pro SOAD velmi charakteristický. Největší měrou se na něm podílí hlavní zpěvák Serj Tankian, docela dost si však uijeme i kytaristy Darona Malakiana. Jejich vokály jsou opravdu nádherné, oběma nedělá žádné problémy zpěv ve velkých výkách, jejich souznění je až neuvěřitelné, mají dost netypický přízvuk a barvu, za což nejspíš trochu může jejich původ. Zkrátka SOAD si rozhodně nezpletete…
Instrumentálně jsou na tom pánové dost dobře. Daron Malakian je opravdu mistr kytary, jeho rychlost rukou je až neuvěřitelná a jeho kytara rozhodně vévodí zvuku SOAD. Basák Shavars ‚Shavo‘ Odadjian na tom taky není vůbec špatně, rychlost mu takté nechybí, ale většinou se stará hlavně o to, aby výsledný sound byl tvrdý. Bicí obstarává John Dolmayan a ani ten SOAD rozhodně nedělá ostudu…
Ještě bych se měl zmínit o jedné věci, a to sice o textech. Ty řeí všemožné politické a společenské problémy, určitě tedy nejsou jen nějakým bezvýznamným vatláním, naopak jsou pro SOAD velmi typické…
Album otevírá ospalé intro Soldier Side a hned po něm na nás vletí rázná pecka a aktuální singl B.Y.O.B. (Bring Your Own Bombs), song velmi tvrdý a zároveň s neskutečně chytlavým refrénem a výrazným politickým textem. Revenga je píseň postavená na kytarových riffech a výtečných vokálech, které zní zvlá uprostřed písně opravdu monumentálně. Cigaro bylo do rádií vyputěno již delší dobu před vydáním alba a zaujme především jeho agresivnost a zajímavý text o výhodách kouření. V Radio/Video si uijeme opět vynikajícího Malakianova vokálu a tahací harmoniky. This Cocaine Makes Me Feel Like I’m On This Song reprezentuje tvrdí část alba, ve Violent Pornography zaujme opět melodický refrén, v Question! a Sad Statue se s klidnějšími částmi střídají velmi agresivní kytarové riffy. Moje nejoblíbenější je Old School Hollywood. Nemůu si pomoct, ale ve slokách mi připomíná něco jako Pet Shop Boys, asi za to může zkreslení hlasů a elektronické prvky, refrén pak tvoří znova skvělé kytarové riffy a chytlavá melodie. Celý song vlasně pojednává o baseballovém zápase. Závěrečná pomalejí Lost In Hollywood pak nechává vyniknout především vokálům a své velmi specifické melodii a náladě.
Na závěr se přímo nabízí srovnání s albem Toxicity, které hodně lidí považuje za vrchol současné metalové hudby nebo alespoň za vrchol hudby SOAD. Ačkoliv Mezmerize neobsahuje takové potenciální hity jako Toxicity nebo Chop Suey, je daleko ucelenější, melodičtější a vyzrálejí. Ještě včera jsem se rozmýlel, jestli mu dát 7 nebo 8 bodů, dnes mu dávám 9. Mezmerize mě prostě totálně pohltilo a zřejmě jen tak nepustí, pro všechny milovníky tvrdí hudby povinnost. Zkrátka do vydání Hypnotize se rozhodně nudit nebudeme…
System Of A Down – Mezmerize
Hodnocení : 9/10
Vydává : SonyBMG, 2005
Tracklist
1. Soldier Side/Intro
2. B.Y.O.B.
3. Revenga
4. Cigaro
5. Radio/Video
6. This Cocaine Makes Me Feel Like I’m On This Song
7. Violent Pornography
8. Question!
9. Sad Statue
10. Old School Hollywood
11. Lost In Hollywood