Foo Fighters nebo Blink-182 se bojí o CBGB

Dokonce ani majitel Hilly Kristal neví, co se stane prvního září se CBGB, páchnoucí kolébkou punk-rocku na newyorské East Side, který byl otevřen ke konci roku 1973. Právě toto datum vyprší nájemní smlouva a vlastník objektu – sdružení nájemníku Bowery, ji nechce prodloužit. Budoucnost klubu je tak nejasná.

I přes aktuální rozhodnutí soudu, který vyřešil přetrvávající pochybnosti ohledně 90,000 dolarů za nezaplacený nájem, který se stal pěkně horkým právním sporem, který oddaluje stále trvajicí diskuze o nájmu, je pravděpodobné, že klub bude uzavřen. Podle zástupce vlasnítka objektu Muzzy Rosenblatta je pravděpodobné, že jeho klient bude trvat na stávajícíh podmínkách smlouvy apokud současný nájemce na podmínky nepřistoupí, budou prostory nabádnuty jiným zájemců. Podle Rosenblatta se ozvali již tři vážní zájemci o pronájem klubu.

Je očividné, že pokud bude Kristalův klub uzavřen, bude to znamenat konec jedné éry. Pro mnohé hudebníky to je nepředstavitelné a dokonce depresivní.

„Je to místo, kde fakt můžete cítit kus historie,“ říká Tom Morello z Audioslave. „Tam vedla jedna z mmých prvních cest. Vydal jsem se na rockové turné jen proto, aby se tam podíval.“

„CBGB je nutné respektovat a je nutné jej chránit,“ říká P-Nut z 311. „Tím, že udržíme při životě tento klub, pomáháme udržet při životě celou tuto kulturu. Ten klub jsme my všichni. Je naší součástí. A jestli bude zavřen, bude to pro všechny obrovský ztráta. Už by nikdy nemohl být znovu otevřen, je to hrozně moc unikátní záležitost.“

Jiní prosazují myšlenku, aby byl klub oficiálně označen za pamětihodnost, protože v jejich očích už pamětihodností je.

„Je to rodné místo amerického punk-rocku,“ říká Steve Soto z Adolescents.

„CBGB je ikona. Je to instituce,“ říká Mark Hoppus z Blink-182. „Když jsem ve zprávách viděl, že klub bude asi uzavřen, cítil jsem se jako by zavírali Mount Rushmore nebo něco podobnýho. To prostě nejde.“

„CBGB znamená pro New York, undergroundový rock, post-punk a podobně strašně moc,“ řekl Dave Grohl z Foo Fighters. „Je to jako by zdemolovali památník Jeffersona.“

Mnoho hudebníků se také domnívá, že CBGB nahradí nové kluby mnoha scén a žánrů.

„Rock vždy bude mít CBGB, a bude zavřený nebo ne,“ říká Chris Cornell z Audioslave. „A když tu nebude, bude nahrazen něčím jiným.“

„Doufám, že hodně skupin se zatnou a budou improvizovaně hrát v různých prázdných skladech, budou o sobě dávat skrz plakáty apod. Jako za starých časů,“ říká Dave Navarro. „Doufám, že to pomůže. Ale to místo mi bude chybět.“

Někteří současní muzikanti nevědí, proč by se měli prát za CBGB a domnívají se, že by klub měl prostě umírat pomalu a potichu. Myslí si, že klub splnil svůj účel, ale taky, že z klubu se stalo něco jiného, jakési klišé, což zdevalvovalo jeho odkaz a odstartovalo jeho zánik.

„CBGB je jedno z těch míst, který jsou teď docela mizerný,“ říká kytarista Mike Kennerty z All-American Rejects. „Mám na mysli, že je prostě špatný. Je to pořád kus historie, ale CBGB je jako novější alba Ramones: pořád je milujete, ale už nejsou tak dobří.“

Frontman All-American Rejects Tyson Ritter souhlasí: „Dneska je to spíš o zevnějšku,“ říká. „Kdyby se to stalo v 70. letech, tak by neuspěl. Kdyby byl klub zavřen ve své nejlepší době, bylo by to v pohodě. Ale když je nejlepší doba dávno za ním, musíte jít jinam. Jsem si jistý, že lůno punk-rocku přetrvá někde jinde.“

„Myslím, že se to stalo turistickou atrakcí, což není dobrý,“ říká Jason Stollsteimer z Von Bondies. „Nelíbí se mi, že trička s nápisem CBGB jsou prodávána v obyčjným obchodech s oblečením.“

Nakonec ikdyž CBGB už vybledl, pro mnoho muzikantů bude jeho odkaz stále živý.

„CBGB bylo divoké místo,“ říká Grohl. „Když jsem tam hrál poprvé, byl rok tuším 1987, hrál jsem se svojí hardcoreovou skupinou Scream. A pamatuji se, že nejbláznivější na tom klubu bylo, že když jste byli před pódiem, tak to byla to nejhlasitější show, na které jste kdy v životě byli. Ale když jste šli dozadu k baru, mohli jste si sednout a v klidu si s někým pokecat. To je na tom všem nejdivnější.“

„Pamatuji se, jak jsem tam hrál, a myslel jsem si, že posledních šest nebo sedm nikdo nečistil záchody,“ říká Wayne Coyne z The Flaming Lips. „Teď možná vypadají dámské toalety jinak, ale mužské záchody jsou pořád stejné. Stejně hrozné.“

„Pěkná věc na CBGB je, že z něho nemám ani jednu vzpomínku,“ směje se Navarro. „Ale myslím, že to byla paráda.“