Klein (NFG): „Je to tvrdý život“

Server AbsolutePunk.net nedávno poskytl rozhovor se Steve Kleinem, kytaristou New Found Glory. V rozhovoru se dozvíte něco o novém albu, které jejich album má Steve nejradši nebo o tom, kdo ho přivedl k hraní na kytaru. Český překlad rozhovoru si můžete přečíst zde:

Takže hned na začátek nám řekni něco o vašem novém albu „Coming Home“. Jaká byla inspirace k napsání této desky?
Myslím, že na každé desce, kterou jsme napsali jsme se snažili zachytit nějaké časové období…když jsme psali songy pro „Coming Home“, z nějakého důvodu jsme vycházeli z pozitivních myšlenek, než z negativních. Na poslední desce, „Catalyst“, byly hodně negativní texty. Můžete to usoudit ze songů jako „All Downhill From Here“ nebo „This Disaster“, to byly ty nejtěžší z nich. „Coming Home“ vás naopak vezme na úplně jiné místo. Cítím, že je to nahrávka na kterou jsme čekali celý život…vzali jsme všechno to, co lidi milují na NFG a snažíme se to dostat zase o něco výš.

Podle dvou songů, které jste vydali to vypadá, že se kapela ubírá na novém albu trochu jiným směrem. Můžeme tuto změnu očekávat na všech ostatních písních a myslíš, že je to další milník v psaní písní kapely?
Myslím, že nemůžete soudit celou desku jen podle songů „It’s Not Your Fault“ a „Hold My Hand“. Jasně, v obou je piáno, ale na desce jako celku je více melodických prvků než jen piáno nebo kytara. Jordan (Pudik – frontman, pozn. red.) se na tomto albu skutečně zlepšil…jeho hlas je mnohem silnější než dříve, tohle poznáte hned při prvním poslechu.

Začali jste psát novou desku hned po vydání té předešlé nebo jste si dali na nějakou dobu pauzu na odpočinek a pak jste se k psaní vrátili?
Vždy píšeme písně, když jsme na turné. Chad (Gilbert – kytara) měl popsanou celou knihu různými riffy a nápady když jsme dorazili do Malibu. Myslím, že měl tak 40 různých nápadů, my jsme si sedli a prostě začali od stránky číslo 1. Jedna z nejlepších věcí byla, jak uvolněný byl celý proces nahrávání. Ráno jsme se vzbudili a jammovali songy v obrovském pokoji s pláží a mořem za zády. Hráli jsme vodní baseball a taky se museli vypořádat s hrůzostrašným chlápkem Albertem, který pojmenoval svého koně „New Found Glory“. To bylo to nejlepší nahrávání na světě.

Kdo vám nové album produkuje?
Album produkuje Thom „Da Nunz“ Panunzio, který produkoval Ozzy Osbourna, Tom Pettyho a The Go-Go’s. To jsem jich vyjmenoval jen pár. Nahrávání s ním bylo skvělé, protože do celého procesu vnesl vibrace, které tam nikdy předtím nebyly. Když se pořádně zaposloucháte do songu „Too Good To Be“, uslyšíte ho, jak v pozadí luská prsty.

Jak to vypadá s vašim turné společně s Cartel, The Early November a Limbeck (a Hit The Lights). Jak si vybíráte kapely, se kterýma chcete jet na turné?
Nedávno jsme měli pár vysokoškolských vystoupení s Cartel a vycházíme spolu opravdu dobře. S jejich zpěvákem je sranda…před koncertem se rozehřívá zpíváním „Across The Night“ od Silverchair. Tenhle chlapík vám zlomí srdce, to vám říkám. No a kluky z The Early November známe z labelu Drive-Thru, takže jsme jim dali možnost s námi jet. Můžeme říct, že jezdíme na turné s kapelami, které máme opravdu rádi.

Jaké věci jsou nejlepší na cestování na turné?
Myslím, že nejlepší je prostě jen hrát každý večer v jiném městě. Je to tvrdý život pracovat jen hodinu a půl denně. Vážně! Ale na druhou stranu, když jste s 12 lidmi v tom samém autobuse 6 měsíců, znamená to po celou dobu neustálou zábavu.

Berete si s sebou někdy věci, které vám připomínají domov?
Myslím, že všichni si s sebou něco takového berou. Jordan si s sebou bere vždycky svoji loutku. Ian (Grushka – basovka) si bere plno svých oblíbených spodek…a já? já si beru jen plno fotek mého psa Clevelanda, které mám pak všude kolem postele.

Je pravda, že jste nahrávali album ve stejném domě, kde před vámi nahráli Incubus desku „Morning View“?
Jo, je to pravda. A myslím, že The Black Eyed Peas, Less Than Jake a Alient Ant Farm tam nahrávali taky.

New Found Glory jsou už léta považováni za jedny ze zakladatelů Pop-Punku. Jaké je to být kapelou, která připravila cestu pro mnoho dalších mladých kapel?
Upřímně, nevím jak na to mám odpovědět. Víte, mě je 26…Chadovi je 24, takže já se cítím pořád mladý. Takže když za vámi přijde kapela nebo jen fanoušci a řeknou vám: „Člověče, já vás poslouchám už řadu let a teď začal už i můj malej brácha“ nebo „Kluci, vy jste otevřeli cestu tomuhle stylu hudby“, je to hodně zvláštní. To samé jsem říkal já, když jsme byli na světovém turné s Green Day.

Když jste na turné, jak se snažíte odreagovat?
Hodně času trávíme v buse hraním Xboxu proti sobě. Hodně rádi spolu soupeříme a pořádáme různé turnaje. Taky spoustu času trávíme díváním se na DVD nebo blbneme večer někde venku.

Viděli jste v poslední době nějaké dobré filmy nebo četli nějakou knížku?
Já mám rád horory nebo show „Nip Tuck“. Takže film The Hills Have Eyes byl skvělý…Shaun Of The Dead, Hostel a The Nightmare on Elm Street. A ke zbytku kapely, Jordan je divný, on se rád dívá na trpasličí porno.

Kdyby jste měli hrát vaši úplně poslední show, jaký song by byl poslední a proč?
Wou, nikdy jsem o tomhle do teď nepřemýšlel. Ale kdybych měl vybrat, byla by to „Hit Or Miss“. To je song, který obvykle dostává lidi k naší kapele. Hráli jsme ji 9 let každou noc, takže aby jsme to uzavřeli…řekněte si to se mnou…“have I waited too long to seee yooouuu.“

Řekni nám nějaké kapely z minulosti, které byly inspirací pro kapelu?
No, nemůžu mluvit za zbytek kapely, ale pro mě osobně moje oblíbené kapely z minulosti, bez pořadí, jsou: Mineral, Texas Is The Reason, Jawbreaker, Cursive, Sunny Day, Promise Ring, Lifetime, Chamberlain, Jimmy Eat World, Samiam, Knapsack,…a mohl bych pokračovat a pokračovat.

Jsou podle tebe nějaké nové kapely, které za posledních let skutečně vyčnívaly a myslíš si, že to dotáhnou opravdu daleko?
Žádná z těchto kapel není úplně nová, ale já miluju Say Anything, Mew, Mashlin, Tilly and the Wall, Trespassers William, Imogen Heap, Owen, Cartel, a Lovedrug.

Pár z vás se oženilo, myslíš, že to bude mít nějaký dopad na to, když nebudete doma? Nebo pojedou vaše manželky na tour taky?
Naše manželky/přítelkyně s námá pojedou jen na chvíli. Pro ně to není zas taková sranda…někdy se pár dní nesprchujete, nemůžete si zajít na záchod v buse, jíte jen na různých zastávkách, takové věci se jim rychle zprotiví.

Jestli je nějaká věc nebo osoba, která je „zodpovědnᓠza to, kde dnes jsi a co děláš, kdo nebo co to je a proč?
Nejspíš by to byl Billie Joe Armstrong z Green Day, za to, že napsal song „Welcome To Paradise.“ To byl první song, který jsem se naučil na kytaru. Když nad tím teď přemýšlím, musel jsem vypadat hrozně trapně když jsme s nima byli na tour. To já jsem byl ten chlapík co poletoval a řval: „Hey chlape, já mám tetování Green Day (mám na ruce tu kytku z alba Kerplunk)“ nebo „Hey kámo, můžu tě udělat starým a říct ti, že jsem do vás hotovej už 12 let.“ Jo, byl jsem trapnej.

Jsou nějaké songy, které vyloženě miluješ hrát je live a nějaké, které nesnášíš?
Miluju hrát rychlé věci, jako „Truth Of My Youth,“ „Something I Call Personality,“ „Better Off Dead.“ Nemůžu říct, že doslova nesnáším hrát nějaké songy. Ale nemám rád, když někdo z publika zakřičí song, který jsme nezkoušeli roky a Chad ho zahrát chce, aby děcka odešly šastný. A my se pak jen trápíme.

Je mezi deskami, které jste vydali, nějaká, která skutečně vyčnívá nade všemi, a která má opravdové místo v srdci kapely?
Myslím, že „Nothing Gold Can Stay“, určitě. Když poslouchám tuhle desku na mém iPodu, vrátí mě to do doby, kdy jsem byl ještě kluk s odbarvenýma vlasama a piercingem v obočí a chodil jsem do školy. Kdy tahle scéna neměla žádné hranice, kdy hardcorové kapely hrály se ska kapelama, emo kapely s metalovýma, jazz se hrál s folkem. Tyhle časy mi chybí…

Udržujete kontakt s kapelami a lidmi co jsou v Drive-Thru Records?
Jasně! Richard and Stefanie jsou nejlepší. Kdykoliv jsme v Kalifornii snažíme se s nima sejít u nich doma, kde hrajeme karty. Je to sranda. Poprvé nás viděli hrát na nějaké párty. Potom s náma podepsali smlouvu, koupili nám dodávku, řekli nám a koncertujeme a my se sebrali a jeli. Takže když se s nima teď vidíme tak je poklepeme po zádech a poděkujeme jim: „Díky, že jste objevili New Found Glory!“

Tak jo, díky že sis udělal čas na náš rozhovor! Chtěl bys ještě něco vzkázat fanouškům NFG?
Díky, že jste si přečetli moje bláboly a díky, že jste obětovali 15 minut času. A nezapomeňte 19. září jít do obchodu a koupit si naši novou desku!