Foo Fighters Echoes, Silence, Patience & Grace
O nejnovější desce amerických velikánů Foo Fighters tvrdil jejich frontman Dave Grohl, že bude velkolepá, v mnohých věcech úplně jiná, ale při tom neztratí nic z určité osobnosti kapele sobě vlastní. A měl pravdu, „Echoes, Silence, Patience & Grace“ je možná nejlepší album, jenž Foos za svou hvězdnou dráhu vyprodukovali.
ádná velká odchylka od jejich vyhrazeného, spíše rockového, směru se skutečně nekoná. Typické velmi hlasité a ještě hlasitější kytarové drivy se honosně rozléhají po většinu hracího času nahrávky. V žádném případě se o nich ale nedá mluvit jako o mínusu. Kytary jednotlivých členů jsou totiž v těch správných rukou a sviné, ale i ty loudavějí, linky a vyhrávky, které posluchače provázejí albem, jsou většinou nadmíru povedené a hlavně někdy až neskutečně chytlavé a návykové. Přitom zní tak prostě a jednodue. Foos ani tentokrát nenabízejí žádná brutální a nářezová sóla, ani všemožně přeplácané stopy, avšak elegantně na zlatém podnosu servírují perfektně zpracovanou jednoduchost dochucenou o slušnou porci nápadů. Tyto chutě jsou pak zamíchány do celku, ve kterém má všechno svou mez a přesně vyhrazené místo. V tomto směru na desce kvalita daleko převyuje kvantitu.
Docela razantní, avšak možná trochu očekávanou, změnou oproti minulé tvorbě je spojení akustické kytary společně s tou do proudu. Ne, že by je obě kapela dříve nepoužívala, ale je to prvně, kdy se spolu ve větší míře setkávají ve společných skladbách. Jestli byl zrovna toto ten správný krok? Rozhodně. Kooperace uklidňujících akustických částí s elektrickými oky dodává instrumentálním zvratům, kterých je právě díky tomuto spojení dostatek, oslnivější monstróznost. Písničky jsou pestřejí a dají vyniknout i doplňujícím prvkům jako piánu, smyčcům nebo i jakémusi tempomatu.
Na „Echoes, Silence, Patience & Grace“ samozřejmě nepřijdeme ani o poměrně kvalitní, i když už trochu křápnutý, zpěv, dokazující, že si hlasivky Grohla stále tykají s oběmi (akustická elektrická) tvářemi desky. Pravda, tvrdí pasáže už připomínají spíše špatný řev, ale a už se to někomu líbí nebo ne, k pojetí hudby Foo Fighters se to bezesporu hodí. Pokud vás ale přeci jen uhrančivý vokál unudí, můžete se v krajním případě obrátit na poněkud netypickou instrumentální baladu o neastně zavalených hornících, která za těchto pár speciálních řádků prostě stojí.
Foo Fighters zrají jako to nejlepší víno. S každou další deskou dávají světu jasně najevo, že o nápady s přibývajícím věkem rozhodně nepřicházejí, právě naopak. „Echoes, Silence, Patience & Grace“ je zachycuje ve vrcholné formě, pomocí které dokázali napsat pro mě až neobvykle silně návykovou desku, se kterou vesele a s velkým přehledem válcují nejedno ucho svých posluchačů.
Foo Fighters Echoes, Silence, Patience & Grace
Hodnocení: 9/10
Label: Rca Records
Vyšlo: 25. 09. 2007
Tracklist:
01. The Pretender
02. Let It Die
03. Erase/Replace
04. Long Road to Ruin
05. Come Alive
06. Stranger Things Have Happened
07. Cheer Up, Boys (Your Make-Up is Running)
08. Summers End
09. The Ballad of the Beaconsfield Miners
10. Statues
11. But Honestly
12. Home