Vechno nejlepí iPUNK.cz, u potřetí
Čas letí skutečně neúprosně a i když to tak možná na první pohled nevypadá, naše čela jsou zase o něco vráčitějí, minimální zbytek vlasů, co ještě zbyl, je ještě edivější a nervy, ty už nám rezignovaly nadobro. To všechno jsme ovšem ochotni podstoupit kvůli společnému a dnes už více jak tříletému dítku pojmenovaném iPUNK.cz, které se tento rok konečně dokázalo pořádně postavit na vlastní nohy. Práce, píle a snažení to ale vyadovalo daleko více, než kdykoliv předtím, a tak jsme si ani letos nemohli ve spolupráci s patronem Robertem Vlčkem & Conspiracy odpustit uspořádat malou oslavu, jak již bylo zmíněno, třetích narozenin hudebního informačního serveru iPUNK.cz. Protože uznejte sami, malou párty jsme si za ten dlouhý rok zasloužili.
V minulosti se stalo malým zvykem, že se počet dovrených let portálu rovnal počtu narozeninových koncertů, ale výjimka potvrzuje pravidlo, a tak se letos část redaktorského osazenstva, čtenářů a hudebníků sela pouze jednou, a to v sobotu 12. dubna. Místem konání narozeninového lenoení se, i přes to, že redakci tvoří do jednoho čistokrevní Moraváci, stal proslulý pražský klub Abaton, jenž se s dostatečným prostorem, větším pódiem i barem stal dobrým útočištěm pro všechny přítomné. Těch se po úvodních rozpacích z malého počtu nakonec ve starém skladiti postupně objevilo poměrně dost. Do prostor klubu by se jich samozřejmě namačkalo daleko více, vzhledem k pěknému počasí a prostředku víkendu se ale jednalo o solidní počet.
Fotogalerii si prohlédněte zde
Program večera byl vzhledem k trochu nezvykle velkému počtu účinkujících naplánován už od 7. hodiny večerní a protože času nebylo nazbyt a bylo už předem potřeba dokončit všechna vystoupení s minimálním zpoděním, začal se, bez zbytečných protahování, ještě „za světla“ Abaton třást poprvé. Náročnou roli startovací kapely dostalo pražské mládí v podobě My Own Story. Mladí pánové jsou teprve na začátku hudebního kolotoče, ovšem za ten rok a něco, co aktivně působí na scéně, se evidentně stihli velice slušně sehrát, což dokázali i tento večer. Svou roli, rozpumpovat hrstku lidí v prostorách pod pódiem a rozběhnout slavnostní večer, zvládli chlapci na výbornou. Po krátké pauze věnované přestěhování aparátů, ozvučení a krátkému odpočinku se na stagi objevil první, a jediný, zástupce moravské školy kroměřítí rockeři My Wave. Naši „domácí“ kluci většinu redakce příjemně překvapili na listopadovém koncertě v Brně, o to víc se zvedl náš zájem při jejich nástupu. Těko říct, zda samotná kapela pocítila rozdíl v tom, že za jejími zády mlátí do bicích nový, dosud neokoukaný, člen, každopádně v prostorách nebyl poznat jak tento fakt, tak ani ten, že kapela momentálně nemá stálého zpěváka. Jejich necelá sviná kytarová hodinka nalákala další nově příchozí i tamgasty od baru a iPUNKová párty se, zdálo se, rozjížděla více než slibně. Následující kapela, zkušení pratí harcovníci Sandboy, to jen potvrdila. Atmosféra už nevypadala tak ponuře, jako na samotném začátku, několik odválivců se rozhodlo i ke krátkému tanečku pro radost a pánové z kapely do puntíku splnili to, proč přišli kvalitně zahráli, pobavili sebe i publikum a uili si zbytek večera.
Po úvodním trojlístku účinkujících se pódium proměnilo ve stěhovací agenturu (to když se poprvé a naposledy za celý večer měnil veškerý aparát, včetně bicích) a taky v řečnický a slavnostní pult. Na pořadu bylo totiž oficiální blahopřání iPUNKu vedené v režii, koho jiného, než samotného Roberta Vlčka. Ten oslavu připravil jak se patří se vším všudy. Po jeho krátkém proslovu a poděkování vyzval na pódium všechny přítomné redaktory, jmenovitě Fločka, Akzereta a Venge, a role se obrátily. Vichni tři jmenovaní v nezvyklé záři reflektorů poslušně všem poděkovali, symbolicky „bouchli“ ampaňské, sfoukli trojici svíček z ovocného dortu a opět přenechali horkou půdu nejzasvěcenějším.
Těmi byli jako první chalani ze Slovenska, výbuní From Our Hands. I přesto, že aktivně hrají teprve od začátku letošního roku, je z každého jejich akordu cítit a především slyšet, že se nejedná o žádné začátečníky, nýbr o momentálně asi největší naději na česko-slovenské scéně. A i přítomné publikum to dozajista vědělo. Jednoznačně nejlepší vystoupení večera doprovázel největší dav v okolí stage, nejsilnější aplausy i nejtvrdí kytarové riffy. Sympatická a v mnohých věcech až profesionální kapela byla ozdobou oslavy a byli to právě oni, kdo zvedl laku kvality celé akce. Předposlední kapelou mini-maratonu byla další z početné řady domácích kapel, pop-punkoví The Airbags. Energické vystoupení plné známých, avšak tentokrát i dost nových a neohraných, písniček opět nezklamalo. Podařené, na druhou stranu však snad kromě výkonu bubeníka Toothpicka, ničím výrazně zajímavé vystoupení se neslo v dobré náladě, divokých výskocích a psychických přípravách na pomalu se blížící závěr a s ním spojenou poslední partou. Tou byli nestárnoucí punkoví veteráni Anyway. Obrovskou černou kaňku na více než slušně zahraném setu byl prázdnotou zející sál, jenž se po dohrání The Airbags odebral provětrat peněenku k baru nebo ven na povinnou přestávku strávenou v doprovodu cigarety. Neastníci Anyway si díky tomu museli připadat jako v hodně špatném snu nebo na zkouce, kde se i tam možná těí větší přízni fanoušků. Samotné vystoupení tím však na první pohled nijak zvlá neutrpělo a především kvůli tomu si zaslouží, stejně jako i pětice zbylých kapel, velkou poklonu za to, že přijali pozvání a váili cestu do Abatonu zahrát na narozeninové párty iPUNK.cz.
Stejně rychle jako uběhl hudební večer v sobotu, 12. dubna, uběhne i dalších, teď u, asi 350 takových a my se opět snad v ještě větším počtu společně za rok sejdeme na další narozeninové oslavě, jenž bude z našeho pohledu jednoznačně opět zase o něco úspěšnější. Do té doby choďte na náš informační server, čtěte naše články, upozorňujte nás na chyby, které stále děláme, ale hlavně se bavte hudbou a punk-rockem především.
Fotogalerii si prohlédněte zde