„Lidi kašlou na nový kapely,“ štve Civilní Obranu

Čáslavská Civilní Obrana zaujala minulý rok vydaným debutem „Konkurz„, a tak jsme se rozhodli vám tuhle partičku představit trochu blíže. Vyzpovídali jsme hned tři čtvrtiny kapely reprezentované bubeníkem Pavlem Neumannem, kytaristou Márou Calíkem a baskytaristou Standou:

Vaše kapela pořád nepatří zrovna mezi ty nejznámější, tak nám ji zkuste trochu přiblížit!
Pavel: Hrajeme s klukama asi dva roky a jsme z okolí Čáslavi…

Mára: No a v nynějším složení hrajeme skoro rok a máme jedno album, který jsme nahrávali ve složení Calda, Pavel a Prst. Standa přišel do kapely až v průběhu září.

Standa: Proto na něm nejsem vyobrazen.

Čáslav je poměrně malé město, pociuje nějak zásadně absenci punk-rockové scény, která tu nejspíš moc fungovat nebude?
Mára: Pravý opak je pravdou. V okolí Čáslavi je strašných kapel, na to kolik je tu klubů a míst, kde se dá hrát. Těžký to bylo na začátku, když jsme začínali, nejdřív nás moc jako kámoše nebrali, takže jsme neměli moc příležitostí si zahrát, ale později, když už jsme měli i my co nabídnout, se s námi skamarádili a teď nám zase nadávají, že jsme teplý atd. Máme těžký dětství.

Standa: Já nejsem z Čáslavi a nerozumím ji, proto to nebudu komentovat… zlatá Kutná Hora

Pavel : Přímo v Čáslavi vlastně kde hrát není, ale kousek od ní je buď Kutná Hora, kde se už hrát dá (například v Český 1 nebo v parku Pod Vlašákem) a nebo ještě blíž Horní Bučice a klub Na Statku, kde se pořádá docela velký množství akcí a vlastně pořád se tam točí zaběhlý kapely z okolí.

Existuje na této místní úrovni rivalita mezi jednotlivými rockovými styly jako metal, punk-rock, klasický rock nebo spíš mají všechny kytarové kapely k sobe blízko?
Mára: Rivalita mezi styly je, ale spíš ti, co hrajou dýl, se ti snaží říct, že to co a jak hrajou oni je nejlepší a podobně, ale stejně si tak nějak myslíme svoje. Nevím, jestli to nazvat rivalitou. Asi jsou to jenom takový ty podřadný řeči nad pivem.

Standa: Myslím, že to není horší než jinde, a především by mělo jít o posluchače. Osobní spory by měli jít stranou.

Pavel: Co vidím já, tak s ostatníma kapelama punk-rockovýho/pop-punkovýho ražení jsme kámoši a s dalšíma se nijak moc nesetkáváme na společných pódiích, takže asi není proč být rivalové. Jak psal Mára – pokecáme si nad pivem, ale myslím, že co se týká rivality v muzice, tak to není nic horkýho.

Standa: Já pivo moc nepiju, takže si s nima ani moc nepovídám, i když bych chtěl.

Ještě minulý rok vás znal asi málokdo, ale pak jste vydali desku „Konkurz“ a o Civilní Obraně se začalo přeci jenom trochu víc mluvit. S jakými očekáváními jste vlastně do nahrávání šli a jak se vám je podařilo naplnit?
Mára: Šlo o to, že už jsme měli plno písní a kámoši a nejbližší rádoby fanoušci nám furt říkali, a něco nahrajeme, a to můžou poslouchat i doma, tak jsme vybrali 12 písniček, který měly kámové nejraději a řekli jsme si, že je nahrajeme. Nakonec se to dost lidem zalíbilo, což nás hrozně překvapilo, páč sou to povětšinou strašně jednoduchý písničky a hlavně se tam střídají hudební styly. No prostě vesnická deska.

Pavel: Šli jsme do toho taky s tím, že chceme mít něco, čím se prezentovat, protože když jsme přišli za nějakým majitelem nebo produkčním klubu, že máme zájem si u nich zahrát, tak nám řekli, že se ozvou a už se neozvali. Potřebovali jsme tak něco, co můžeme předvýst. Původně to album vůbec nemělo být lisovaný, ale normálně pálený s klasickým popisem. Nakonec se nám však dostalo peněz a je ve formátu, v jakým je. Mimochodem jsme udělali 500 kusů a čekali, že se zdaleka neprodaj, ale už nám jich moc nezbývá. A je fakt, že těch stylů je na jedno album moc.

Desku jste si vydali úplně sami, nezkoušeli jste třeba zkusit najit někoho, kdo by vám to oficiálně vydal?
Mára: Ne! Já neměl prachy na kredit a nešel mi net, takže smůla. Pavlovi máma dala zaracha a Prst neumí mluvit, takže jsme dost ostrouhali.

Pavel: Tak nějak to bylo.

Jak jste říkali, deska má vcelku úspěch, máte v plánu natáčet třeba nějaký ten videoklip?
Standa: Chtěli bysme!
Mára: K písni Hrdina jsme sestříhali video z jednoho koncertu v Lucii v Hradci Králové a myslím, že natočíme až k nějaký písni z nový desky, na kterou ještě nemáme peníze.

Pavel: Klip? To už znamená být v televizi? A slavnej? To ne! Kecám! Chtěli bysme, ale všechno je dneska za prachy a ty nám jen tak někdo nedá – takže čekáme na další album.

Sami jste novou desku zmínili, v jaké fázi příprav se zrovna nacházíte?
Pavel: Ve fázi vykrádání banky, aby bylo za co natáčet. Písničky by snad i byly.

Standa: Já nevím, vůbec tomu nerozumím. Když řeknou hraj, tak hraju.

Mára: Hledání inspirace. Písniček máme dost, ale peněz málo. Čáslavská klasika. Vždyť my tu víc brečíme, že nemáme prachy, než odpovídáme na otázky!

Zpíváte česky, ale řešili jste někdy dilema, jestli nezkusit angličtinu? Třeba takoví Criminal Colection tomuhle svodu nedávno podlehli.
Mára: My to nikdy neřešili, páč já neumím anglicky a kluci zpívat nechtěj… Jde o to, že jsme Češi, tak chceme být český.

Pavel: Mára neumí anglicky, takže to máme jednoduchý. Umí jen německy, a kdyby tak spustil, tak dostane na budku. Já bych nechtěl vidět ani ty naše anglický texty. Fakt by to nedělalo dobrotu.

Standa: My jsme v kapele, ve který jsem byl předtím hráli anglicky… a člověče, není to ono!

Na vaší desce je trochu cítit v některých skladbách jistá podoba s Rybičkami 48, jejich kytarista vám navíc celý album produkoval, mají nějaký vliv na vývoj vaší tvorby?
Standa: Jednou až budu velký, tak bych chtěl být jako oni, ale zatím to mám od rodičů zakázaný.

Mára: Hele, to já myslím, že vůbec… Jenom nám sem tam někdo řekne, že je Nezapomenutelná od Rybiček, jinak tam žádnou podobu nevidím. Akorát jsou to hodní kluci.

Pavel: Ne!

Jak jste se vůbec dostali ke spolupráci s Petrem Lebedou, kytaristou Rybiček 48?
Mára: Tak nějak jsme kapely, co mají sídlo 14 km od sebe, tak jsme se párkrát setkali a snad nám Péa nabídl, že má nějaký věcičky na nahrávání, a pak až jsme si řekli, že bychom mohli nahrát „Konkurz“.

Pavel: Co si pamatuju, tak jsme se od kluků z Lure of Senses dozvěděli, že Petr má dobrý věci na nahrávání, že se v tom docela vyzná a že je levnej, takže jsme se mu ozvali a cca za 6 dnů jsme to u R48 ve zkušebně nahráli.

Mára: Jasně, jasně, takhle to vlastně bylo.

Standa: Já žádnýho Petra Lebedu neznám.

Když vás teda neinspirují kolegové z Rybiček, kde čerpáte nápady? Které skupiny vás nejvíc ovlivňují při tvorbě?
Mára: Civilní Obrana! Mě třeba ovlivňujou klasický rockový nebo hard-rockový kapely, líbí se mi jejich kytary. Snažíme se o to, aby v našich písničkách nebyla nikdy slyšet podobnost s nějakou kapelou, i když si každý pak nějakou volovinu najde. Chceme, aby to byly naše nápady. Ty kapely rozhodně jmenovat nechci, ale jsou to povětšinou nic moc známý český skupiny.

Pavel: Já jsem tu otázku čekal! Hrozně debilní otázka – nevím, proč se na ní všichni ptají. Mně osobně je to tak nějak jedno. Plno rytmů na bubny je zajetých, tak je používám. Občas se někde vyskytne nějakej, kterej se mi fakt líbí, tak ho třeba pozměním nebo upravím a použiju, ale spíš se něco snažím vymyslet do toho, co mají vymyšlený kluci na kytary. To, co napsal Mára, je přesně, jak sem to myslel.

Standa: On je vedoucí, tak to platí!

Mára: Ale samozřejmě nás dřív inspirovali Blink-182, Sum 41, atd. Teď nás tyhle kapely spíš inspirují zpěvama. Postavením vokálů v intervalu a podobně.

Jak se jako zástupci mladé generace kapel díváte na stav česko-slovenské punk-rockové scény?
Mára: Je až překvapující, co se v Čechách najde za kapely, který vůbec nikdo nezná, a chodí na ně 14 kamarádů. Jsou tu mladý začínající kapely, kterým to fakt parádně šlape.

Pavel: Podle mýho je stav kapel dobrej, ale stav v řadách posluchačů není nic moc. Přijede ti do klubu známá kapela a jsou tam mraky lidí, ale přijede se představit málo známá a na koncert ti nikdo nepřijde. Lidi jsou pohodlný a asi nemají potřebu objevovat nový kapely. Ještěže mají bandzone a nemusí se hnout od kompu.

Standa: Podle mě je spousta skvělých kapel, který jsou ale strašně málo podporovaný, třeba médii.

Jaké zkušenosti máte vy osobně z koncertu?
Stanislav: Mě chtěl tuhle někdo zmlátit!

Co jsi mu provedl?
Mára: Stříkal po lidech citronku, a pak zmlátili mě.

Standa: Nemyslel jsem to zle, ale on to asi tak pochopil.

Mára: Koncerty jsou to nejlepší, co na kapele je. Nechtěl bych hrát v kapele, která nahraje desku, udělá za rok 4 koncerty a další rok to samý.

Pavel: Když chceš slušný koncert, tak se musíš domluvit s místní známou kapelou, aby přišli vůbec nějaký lidi. Mě koncerty neskutečně baví, ale ti lidi mě občas štvou, tím co sem psal předtím. Kašlou na nový kapely. Jak nemáš podporu rádia, televize, manažera a lidi to nemají nahuštěný v hlavě, tak máš smůlu.

Třeba vám pomůže alespoň tahle malá mediální prezentace na ipunku. Úplně jsem vypustil jednu otázku, na sklonku zimy odešel basák Standa, ale teď se tady s námi evidentně baví, takže to nějak zkuste uvést na pravou míru.
Mára: A jo, co tu dělá?!

Pavel: Stando, to máš otázku na tělo!

Standa: Já jsem chtěl akorát pořádně zakalit, tak jsem řekl, že odcházím. Udělali jsme asi tři velkolepý rozlučky, pak jsem si dal asi týden pauzu, a pak jsme udělali velkolepý slučky. Tak jsem tu!

Pavel: Jo, to bylo. Ještě teď se mi motá hlava.

Takže teď už Standa zase definitivně zůstává?
Standa: Ne! Až mi dojdou peníze na chlast, tak zase řeknu, že končím.

Pavel: Je to trochu složitější, sami nevíme…

U českých kapel se setkáváme s problémem ohledně velkých a malých písmen v názvu, jak jste to vyřešili vy? Civilní Obrana nebo obrana?
Pavel: Inu, to bylo tak, že zpočátku nám to bylo jedno. Kdyby to někoho opravdu zajímalo, tak jsme nejdřív psali CIVILNÍ OBRANA, aby jsme to nemuseli řešit a teď píšeme Civilní Obrana. Důvod je asi takovej, že to vypadá líp než Civilní obrana.

Pomalu se blížíme ke konci, takže máte ještě touhu pohovořit o nějakých zásadních věcech?
Pavel: Já bych chtěl jenom říct, že jestli má někdo třeba přebytečných moc peněz, tak máme náruč otevřenou. Dobře s nima naložíme.