„Nᚠkonec by přišel dřív nebo později,“ říkají Punkhart

Pro mnohé překvapivá zpráva – Punkhart končí. Za poměrně krátkou dobu se tito Moraváci vyšvihli mezi známé kapely, ještě nedávno si střihli turné po Skandinávii a je to jen pár dní, co vyšel jejich split s NSOS. Proč tedy končí? Zašli jsme přímo za zdrojem a zeptali jsme se členů kapely. Bohužel basák Stanley odmítl na otázky odpovídat. Rozhovor o jejich konci, nedávném turné a dalším jsme tak udělali s kytaristou Tomem a bubeníkem Vincou.

Nedávno jste pokřtili vaše nové album spolu s NSOS. Jaký byl křest?
Tom: Křest byl skvělý, nečekal jsem však, že to proběhne tak rychle – najednou šampáňo v ruce a buch! Ale bylo to fakt super. Akce na šuplíku bývají vždycky super a už se křtí nebo ne, vždycky se tam sejde hromada dobrých přátel a je kopec srandy…Šuplík u mě vládne ;-)

Vinca: Koncert byl dobrý. Líbilo se mi složení kapel a i když některé kapely tvrdšího ražení remcaly, bylo to fajn spojení různých stylů. No a křest samotný byl zvláštní. Já vůbec nečekal, že se bude vážně křtít, když cd není v podstatě venku. Jen pár pokažených kusů, ale jinak dobrá párty :-) Děkujeme Lukemu za pozvání!

Album, které jste křtili, ale ještě zcela nevyšlo. Mohli byste čtenářům aspoň trochu přiblížit, proč se tak dlouho čeká?
Tom: No, album mělo už být dávno venku, to je pravda. Nějak se nám ale nepodařilo dohodnout s výrobcem a tiskárnou kvůli obalu, prvních 100 kusů pokazili a byly to zrovna ty, které jsme chtěli vzít na scandinavian tour – pokažené cd se taky prodaly a zbylo jich velmi málo. Bohužel, ale takové věci se stávají. Nedá se nic dělat. Každopádně jsme se už s Ceckem nějak dohodli, tak se uvidí jak to dopadne, ale nikdo se nemusí bát, písničky vždycky nějak do toho ucha doletí.

Vinca: Jak řekl Tom, člověk pořád na něco čeká…

Takže už nebude dlouho trvat a album bude volně prodejné?
Tom: Doufám že jo! A moc bych si to přál. Už to fakt trvá dlouho, ale věřím, že Stanley pro to dělá co může.

Vinca: Já doufal do konce září, ale doufám, že do konce října to bude na sto péro venku.

Zmínili ses o vašem severském turné. Jaké bylo?
Tom: Tour bylo super! Máme asi 500 fotek a 5,5 hodin videa, ale bude trvat asi dlouho, než se tím prohrabem a nějak to zveřejníme. Ale poznat cizí zemi a jejich styl punkrocku, jestli to tak můžu říct, bylo moc fajn. Kluci byli v pohodě a až na pár výjimek jsme to zvládli dobře.

Vinca: Tak já bych to jen trošku doplnil pač Tom to napíše vždy za mě :-). Pro mě to byl úžasný zážitek dostat se s kapelou někam mimo Českou republiku. Dřív pro mě bylo vzácné hrát za hranicí okresu pak Brno, Praha, Slovensko a nakonec si cestuješ po světě – krása! Lidi byli fajn, finančně jsme vyšli, pogo a dobrá parta taky.

A jaký styl se teda na severu hraje? Skandinávské země jsou spíš známé svou oblibou pro tvrdší muziku.
Tom: Stylově je to těžko nějak škatulkovat. Ale je pravdou, že je to trošku tvrdší než kapely u nás, nicméně kapely odtud ale vůbec neztrácejí na melodičnosti a údernosti, která mnohým CZ kapelám chybí.

Vinca: Já bych řekl, že v severských zemích frčí punkrock ve stylu Rancid apod. Hlavně všichni umějí hrát a jejich hudba má zvláštní atmosféru (severskou). Za zmínku určitě stojí pár spřátelených kapel: Heartbreak Stereo, Testicals, Splitside, Anal Thunder, Flippin Beans,…

A co návštěvnost?
Tom: Návštěvnost byla trošku problém. Vzhledem k tomu, tam mají hrozně drahý alkohol a „zábavu“ vůbec, lidi se radši nalijou a rozpaří doma, pak jdou na koncert kolem 11 a to teprve začíná hrát první kapela a ty jako „headliner“ čekᚠtřeba do 2, kdy už jsou návštěvníci unavení a pomalu se trousí domů…ale třeba v Helsinkách a Parainen to bylo skvělé…vyprodáno ;-)

Vinca: Já osobně čekal, že bude chodit daleko míň lidí. Vždy nějací byli a podpořili, i když ty jejich pozdní začátky byly hrozné. A jak řekl Tom, Helsinky 200 lidí a Parainen 150, to bylo super.

Jak lidi přijali češtinu?
Tom: No, ono to je celkem jedno, protože ti stejně nikdo na živo nerozumí…ale někteří se i učili jako například: jsi ču.ačí chlava apod.

Vinca: Podle mě v tomhle nevidím žádný problém, snažili se zpívat s náma i česky

Teď ale pojďme k věci, která asi hodně čtenářů bude zajímat nejvíc. Prý jste oznámili koncem roku rozpad skupiny. Je to pravda?
Tom: Pravda to bohužel je. Staňa by rád další turné po zahraničí, ale já ne. Mám jiné věci dlouhodobého rázu, které musím řešit. Staňa tedy oznámil, že v tom případě končí a tak mi nezbylo nic jiného, než kapelu definitivně rozpustit, protože bez něj by to už nikdy nemělo smysl…nebyl by to ten Punkhart, co to byl vždycky. Moc mě to mrzelo a mrzí dodnes, ale dříve nebo později by se to stalo tak i tak.

Vinca: Pro mě to byla velká rána. Já se to v podstatě dozvěděl až z netu stejně jako Staňa. Mrzí mě to.

Proč později? Byly i nějaké jiné problémy ve skupině?
Tom: Problémy byly vždycky a v každé kapele, kterou znám. Nikdy nic není bezproblémové. A pokud nebyly, tak dříve nebo později přijdou…takhle jsem to myslel.

Ok. Jaké máte další plány do budoucnosti?
Tom: Zatím nic moc. Budu se příští rok ženit s Jančou a v rámci tohoto chci udělat velký koncert zadáč pro všechny, kdo budou chtít přijít. Jinak mám ještě nějaké plány s vymýšlením songů s takovou ALLSTAR CZ punkrockerskou sestavou, ale detaily zatím budu ještě tajit, každopádně ale o aktivní hraní nepůjde.

Vinca: Mám v plánu aktivní hraní jak jen to půjde, i když život je nevyzpytatelný a člověk nikdy neví, ale zatím jsem pevně rozhodnut, že to chci dělat. Od nového roku začnou opět hrát RAFka, bude nová deska, vyjde taky nová deska Thalidomide a ještě jsou nějaké plány, ale ty si nechám zatím pro sebe

A jsou rozpory v Punkhart tak velké, že bychom se nemohli dočkat někdy v budoucnu návratu Punkhart?
Tom: Abych pravdu řekl, moc rád bych někdy v budoucnu udělal nějaké „comeback“ tour, otázkou ale zůstává, jestli o to lidi a hlavně kluci budou mít zájem. To je ale všecko ještě ve hvězdách…

Díky moc za rozhovor a přeji vám do budoucna strašně moc úspěchů.
Tom: Taky moc díky a snad zas někdy někde něco. Díky moc

Vinca: Taky mockrát děkujeme a jsem moc rád, že jsem mohl nějakou chvíli působit v téhle kapele, děkuju kluci!